Nevím....

Četl jsem....
Četl jsem tvou úvahu...
Co o tvé myšlence si myslet, já nevím...
Jsme od sebe daleko, tam někde jsme se odpojili, proč, ptám se já…
Bylo nám přeci moc fajn spolu, aspoň já to tak cítil, ale nyní jsi mi utekla, za ten obzor jsi mi zmizela… Tápu, tápu jak v mlze , která nemá konce ani začátku, ta mléčná hustota mi unavuje zrak… Jednou konec přijde a já a ty se opět setkáme v té mléčné dráze.. Jen bůh ví kdy a kde….
Naše zraky protnou tu bělobu, která zakrývá svou vlečkou naše postavy.. co bude pak-nechme na osudu, stejně to někdo už předurčil…
PS. Chlast je svině – ano - !! Ale láska v srdci – ta svině – opravdu není…