Rovnováha

Na začátku by bylo dobré uvést mou základní myšlenku. Ať celou dobu neplácám nesmyslné věty. Tak tedy: svět je založen na rovnováze. Když bych to měla vysvětlit dítěti, řekla bych mu asi tohle: někdo se musí mít špatně aby se jiní měli dobře.
Když se podíváte na nějaký dokument z Afriky, co tam vidíte? Ručně zhotovená obydlí, na jednu stranu vyvinutou na druhou stranu velice zaostalou kulturu. Lidi, kteří přežívají ze dne na den a ví, že zítra bude úplně ten samý den co dnes. Hladovějící a umírající děti, dospělé. Když se přesuneme na jiný kontinent, co vidíme? Červený koberec, po kterém kráčí lidé, kteří mají na svých kontech milióny. Tento finanční obnost by stačil na několik desítek životů bez práce. Civilizace, a tak dále. Najdou se tady lidé, kteří nemají ani kde bydlet. Stejně tak se najdou milionáři v nejchudších zemích světa.
Když se podíváte na člověka. Jakéhokoliv. Třeba na sebe. Máte lepší a horší období. Někdo prožívá třeba hodně dlouhé špatné období, ale víte co je pozitivní? Někdy se to obrátí a budete se mít dobře. Lépe než ti, co si teď užívají a jsou „verry happy“. Já v to alespoň doufám. Věřím v „lepší zítřek“.
Když už jsem u toho, mohu zmínit ještě jednu věc. Lidé mají své dobré a špatné stránky. A aby byl člověk vyrovnaný, v rovnováze, musí to příjmout. Musí přijmout to, jaký je. Jak mi kdysi někdo řekl: „…musíš se naučit mít ráda své stíny…“ A tak je to se vším. Musíte příjmout všechny (obě) stránky věcí, lidí,... Buď příjmete to, že jste (třeba) člověk, který není moc společenský a nebo se kvůli tomu můžete užírat…

Na konec bych ještě chtěla zmínit jednu celkem důležitou myšlenku. Mor, světové války- hromadná vymírání. Někdo by řekl zbytečná, já tvrdím opak. Určitě vám něco říká slovo "přelidnění". A víte co si myslím? Nechci to říct a už vůbec ne napsat, protože mě to dá se říct děsí...