Nadřazenost

Slovo nadřazenost je typické snad pro každou dobu. Ať už to byli staří Aztékové, kteří uctívali jednoho kněze, který potom mohl bez otázek zabíjet kohokoli, kdo se mu dostal pod ruku jen pro "blaho bohů", nebo nacistické Německo, kterému vládnul jeden vůdce s veškerými pravomostmi, a zatímco lidé v jeho zemi umírali, on si vedl svou válku. Ovšem nadřazenost není jen mezi vládci a poddanými. Skoro by se zdálo, že lidé toto chování potřebují a vyžadují. Vždyť i když měli zrovna nadřazenost vůči vládcům vcelku potlačenou, našli si způsob jak ji znovu "vytřískat" z něčeho jiného. Tolik let byli muži nadřazeni nad ženami, které neměli právo na vlastní názor, plnohodnotné uznání ve společnosti nebo ve svých rodinách. Tak dlouho byl hlavou rodiny muž a něco jako svobodná matka bylo zcela nepřípustné. Přechovalo se to dodnes, ale v menší míře. Rasistické předsudky a domnělá nadřazenost "bílých" nad "černé" se ovšem téměř nezměnila. Lidé zakládají skupiny "vyvolených", z nichž některé jsou schopny i zabít někoho, kdo se jim zdá nehodný nebo příliš odlišný. Ovšem můžeme být šťastní za tuto dobu, za dobu, kde nadřazenost už neovládá všechny a všechno, bez rozdílů. Představte si třeba, že byste žili v době, ve které právě probíhal hon za čarodějnicemi. Vy byste byla dříve uznávaná léčitelka, kterou měli všichni rádi. Nyní by ale před váš dům přišel rozzuřený dav s pochodněmi, který si právě toužil dokázat, že vy jste jedna z těch obávaných kouzelnic, jejichž existence se nikdy neprokázala. Ovšem chtěli si to dokázat testem velmi krutým. Ponořili vás do vody na deset minut. A zatímco vy jste se snažila své útočníky marně přesvědčit, že čarodějnice doopravdy nejste, vás hodili do ledové vody, která vám po chvíli zaplnila plíce a vy jste se nemohla nadechnout. Ucítila jste, jak se za vámi svírá vodní vír, který jste svým dopadem sama způsobila. Potom se vám zamlžily oči a vy jste propadla temnotě. Byla jste prověřena… Kdybyste topení přežila, upálili by vás na hranici. Pokud jste se utopila, což se stávalo v drtivé většině případů, nebyla jste čarodějnice a kněz požádal vaši duši o odpuštění. Lidé totiž viděli nadřazenost i v něčem, co nechápali. Stavěli se nad takzvané „nelidi". Cokoli se nějak odlišovalo, bez milosti zabili. Ale zdá se, že to lidem ani tolik nevadí. Trvalo neuvěřitelně dlouho, než se našel nějaký silný jedinec, který se odvážil svrhnout dosavadní režim a zničit na určitou, ne moc dlouhou, dobu předsudky a pocity nadřazenosti nad ostatní. Je ale nepochopitelné proč se lidé vůči vyvražďování a utiskování nevzepřeli dříve. Zdá se, že každý člověk potřebuje svého vůdce, který by mu ukázal cestu, po které by měl jít bez ohledu na to, jestli bude utiskován nebo několik z jeho přátel či blízkých zabijí, jen pro určitý pocit nadřazenosti nad tou hrstkou obyčejných lidí, o kterých věděl, že se proti němu nevzbouří. Celá tahle fraška s nadřazeností je vlastně pouze snahou odstranit ty nepohodlné, kteří by mohli případnému vůdci ublížit, za pomoci všech dostupných prostředků. Hlavním symbolem pro toto likvidování byla odlišnost od všech ostatních, jedinečnost. A kolik z vás vlastně touží po jedinečnosti?