Čas, čas, čas!
Čas, čas, čas!
Anotace: Sedím jen tak a nevím, co bude pak - sedím jen tak a ten čas běží dál!
Častokráte se jistě každý z nás pozastaví a zamyslí nad smyslem času, nad samotným pojetím něčeho abstraktního, co nám dává délku života. Nehmatatelná věc a přeci jen součást každého z nás, neodlučitelně zakloubená do nitra duše, do vnitřních hodin člověka. Čas, jedna z věcí, kterým člověk neporučí, nedokáže ji vrátit zpět a přeci jen může být pánem a poručit jak svůj čas využít. Avšak v dnešní zrychlené době, kdy se střída den s nocí rychlosti blesku, hlava plná starostí, se jen málo z nás odváží býti pánem svého času, nechce zklamat své okolí a řítí se nedostihnutelnou rychlostí.
Co pro mě znamená čas? Nepřítel, kterého nemám šanci dostihnout? Nikoliv, považuji čas za jednu ze životních jistot a spravedlností. Jen čas se ke všemu staví stejně, utíká všem stálým tempem – nikoho nezvýhodňuje – poslední z morálních jevů dnešní prošlé společnosti.
Nejedenkrát jsem uvažoval nad samotnou rychlosti času. Proč veselé chvíle našeho života, které bychom chtěli žít neustále, utíkají tak rychle a nepříjemné chvíle se táhnou po ose času nekonečně? Napadá mne, že uvnitř každého z nás jsou životní hodiny, které nám čas zprostředkovávají jako něco reálného a nám blízkého. Možná, že doopravdy záleží jen na nás jak čas, který nám byl udělen, prožijeme. Avšak musíme se umět utrhnout z pout řítící se doby, uvědomme si, že čas jako fyzikální veličina je pro všechny stejný, nikdy v pozadí nezůstaneme a tak se nebojme ve svém nitru hodiny krapek pozastavit a žít jen těmi radostnými chvílemi. Nezapomínejme, že život je čas a čas je jen chvíle.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Děkuji za komentáře. Moje úvahy jsou spíše takové kraťoučké nápady, které děláme jako přípravy na maturitu a jednou jsem si tak řekl, že je přece nenechám upadnout do temnot a někde je uložím, mohou se ještě hodit nebo někomu posloužit pro inspiraci a navození nějaké cesty ;-)
09.04.2008 18:59:00 | Kateway
Je to zajímavé. Ale přeci jen si neodpustím doplněk, či námět k zamyšlení. Čas není věc. Věci máme, nebo je nemáme. Na tom se shodnem, doufám. Ale s časem je to jinak. Je to zvláštní entita, jsoucno, které vyžaduje aby se s ním nezacházelo jako dneska s většinou podobných realit. Někdo řekne: "Mám červený auto". Druhý řekne: "Já nemám žádný". Každý nějak vyjadřuje, že je ve vztahu k něčemu předmětnému, něčemu co lze uchopit, popsat, dát tomu vlastnosti, a určité předvídatelné zákonitosti. Ale o čase toho toliko říci nemůžeme. Času jako entitě můžeme porozumět. Ale nemůžeme ho nějak popsat. Popisy typu: "to jsou špatné časy, blýská se na časy, nebo mám čas" jsou pouze subjektivními popisy tak jak zakoušíme svět. Ale v posledku nic objektivního nejsme doposud s to říci o čase. Je to velký problém a žádal by hlubší promyšlení. Ale na "věcnost" času pozor! Nehospodaříme s ním a nejse jeho pány i když to tek někdy jako klišé říkáme.Jiank ale povedená úvaha.
09.04.2008 13:52:00 | A.N.D.Y.
Ten konec je mi moc moc moc sympatický. =)
Jinak já o čase říkám, že je to ta nejsplašenější věc na světě. =) Jak brzdí i žene podle toho, jak se mu kdy chce.
Co mi ale přijde zajímavý je to, že čas se může měřit i tlukotem srdce - a nemyslím to obrazně. =) Není to tak dávno, co jsem se doslechla o jedné studii, při které se zjistilo, že lidské srdce má jen omezenou 'sílu', pokud to tak nazveme, která vymezuje celkový možný počet úderů za život člověka. (ta míra je dokonce mezi jedinci dost podobná) Je zkrátka jisté, že i kdyby se tělo vyhnulo všem chorobám, tak po nějaké době přestane srdce samo bít zkrátka proto, že se unaví. Napadá mě - co když tu rychlost okamžiků vnímáme vyloženě podle jeho tlukotu? A teď to nemyslím abstraktně, ale pustě fyzicky. =)
No nic nic, ber to jako námět na další možné rozšíření téhle úvahy. =) Máš snahu a je tam sdělení, to je super, ale myslím, že čas je opravdu mooooc vděčné téma a dalo by se z něj vyšťourat i o dost víc otázek pro úvahu. (taky možná méně 'osahaných', než ty, které sis vybral(a) tady.
09.04.2008 01:41:00 | WOAM