Sebevražda

Život jsme dostali od své matky. Náš přístup k němu je různý. Někdo životem „propluje“ s radostí, miluje jej a prožije naplno. Jiný bere čas, vyměřený na tomto světě, jako těžký úděl, protrpí jej a nedočkavě vyhlíží jeho konec. Kvalitu života často svádíme na osud a na sudičky, ony trošku zlomyslné stařeny, stojící u naší kolébky. Ovšem osud nám vymezí jen hrubé obrysy našeho bytí, je na nás, čím je vyplníme. Lidé, kteří nepochopili tento fakt se pak dopouští nejnesmyslnějšího zločinu, zločinu spáchaném na sobě samém.
Jaké je nitro člověka, jenž spěje k sebevraždě, jaké jsou jeho myšlenky, jeho pocity ? Kolik zoufalství, pocitu bezmocnosti a bezvýchodné situace je třeba, aby se člověk tohoto činu dopustil ? Kolika sebevraždám by bylo zabráněno, kdyby se včas našla pomocná ruka ? A sebevražda spáchaná člověkem, který je smrtelně nemocen a zbývá mu krátký čas života ? Lze jej nazvat zbabělcem, protože unikl dlouhým dnům prožitím v bolestech ? Nebo naopak byl statečný, když na sebe vztáhl ruku a bez zaslepení emocemi zvolil smrt ? Lidé, kteří přežily svou sebevraždu shodně tvrdí, že v poslední chvíli, tváří v tvář přicházející smrti, náhle pocítili prudkou touhu po životě – málokterý neúspěšný sebevrah, pravda, svůj pokus zopakuje. Opět mám na mysli duševně zdravé jedince, neboť v choré mysli je těžko hledat důvod a ptát se „proč“ ?
Jedním z kladů křesťanské víry je i to, že sebevraždu zakazuje. Podle křesťanského učení se sebevrazi nedostanou do království nebeského, sebevrazi byli zahrabáváni do neposvěcené půdy. Křesťanství odsuzuje sebevraždu proto, že život dal člověku Bůh a jen Bůh si jej může opět vzít. Nechci polemizovat o správnosti křesťanské věrouky, jako vše má své klady i zápory : zabránila mnoha sebevraždám, ale za čin sebevraha často trpěli i jeho blízcí, kteří si nesli cejch „sebevrahovi rodiny“.
Naše společnost nemá trest pro člověka, který dohnal psychickým či fyzickým terorem jiného k sebevraždě. Díky nedokonalým lidským zákonům tak mezi námi chodí svobodní, nepostižitelní vrazi. Soudit a trestat je může jen jejich vlastní svědomí.