ptáci

Byl krásný den. Tak normální a přesto neobyčejný. S mojí nej kamarádkou jsme si udělali tajný výlet. Doufám že to nikdy nikdo na ní nepráskne. No ale k věci. Večer jako každý jiný se dívám z okna. Vzhlížím ke hvězdám a pozoruji jejich zář. Promýšlím, jak jsou daleko a přesto jsou vidět. V tom okně jsem každou noc.
Dívám se hledám souhvězdí i když žádná neznám. Snad jen velký a malí vůz. Je znají všichni. Ale když jsem tuhle noc šla jako vždy se podívat s okna. Zpívali tam ptáci. Zpívali tak silně. Tak volně. Tak jistě. Byla tma a já je nemohla spatřit. Bylo to poprvé co jsem pozdě večer slyšela ptačí zpěv. Bylo opravdu už hodně pozdě a oni si zpívali jak kdyby bylo ráno. Bylo to tak pronikavé. Hlasy zněli značnou dálku od sebe. Možná se hledaly.