Jací jsme

Podle temperamentu se lidi rozdělují na čtyři základní skupiny : sangvinik,cholerik, flegmatik a melancholik. Žádná tato skupina nemá své ostře vymezené hranice, tak jako lidé a jejich povahy nelze přesně „zaškatulkovat“. Mnohdy se v charakteru člověka objevují znaky více skupin, jedna však vždy dominuje.
Sangvinik je člověk prudký, náladový a nestálý, někdy je též poněkud nevyrovnaný v činnostech, které provádí, jeho city a prožitky jsou spíše povrchní, rychle zapomíná jak veselé příhody, tak i křivdy, vyznačuje se veselostí a živostí, rychle se u něho střídají vzruchy a útlumy a je přizpůsobivý. Celkově je to člověk šťastný, mívá spoustu přátel, protože je stále dobře naladěn a je aktivní a podnikavý.
Dalším typem osobnosti je cholerik. Je to osobnost silná, ale nevyrovnaná, bývá citlivý a vznětlivý, stejně jako u sangvinika se u něho rychle střídají vzruchy a útlumy, ale u cholerika převládá vzruch, tedy častěji „vybuchne“ a trvá mu déle, než se uklidní. Jeho přednostmi je aktivita a iniciativa, nic pro něho nebývá problém a překážkou, ale při jejich překonávání se často rozzuří, trvá mu delší dobu, nežli se uklidní, často také při výbuchu zlosti ničí věci, aby pak zklidněn litoval svého počínání. V jednání vůči jiným se jeví jako neukázněný.
Osobnost, u níž dominuje melancholie, lze charakterizovat jako slabou, málo vzrušivou, ale citově velmi zranitelnou, hluboce prožívající okolní podněty, ale navenek se neprojevující, slabě reagující a zádumčivou. Takový člověk si všechny zážitky ponechává ve svém nitru, když jej něco ranní nebo z rozveselí, pamatuje si takovou událost dlouho, často o ní přemýšlí a rozebírá ji ze všech stran do posledního detailu, ale ostatní prožitky jdou jaksi mimo něj. Proto se někdy zdá, že melancholičtí lidé bývají méně chápající, ale je to jen zdání, dokáží být stejně bystří a chytří jako lidé s jinou mentalitou, jen to neumějí dát najevo.
Posledním typem je flegmatik. Je to silná a vyrovnaná osobnost, vyznačuje se chladnými a pomalými citovými reakcemi, pomalým střídáním vzruchu a útlumu, klidností až lhostejností. O takovém člověku se říká, že spí i za chůze. Jeho pomalé pohyby, způsoby řeči a chůze někdy dokáží výbušnější povahy velmi snadno a velmi důkladně rozzuřit. Ačkoliv však flegmatik vypadá, jakoby váhal a nevěděl, jak se rozhodnout, uvnitř je jako chladnokrevný a přesně fungující stroj, téměř bez emocí, nikoliv však zlý.
Temperament není povahový či charakterový rys, temperament je to, čemu se říká lidská duše. Mentalita je jako pevná nit, na kterou se navlékají korálky povahových a charakterových vlastností, a vzniklý náhrdelník, na kterém se střídají hezké a ošklivé ozdůbky symbolizující dobré a špatné lidské vlastnosti, je pak pravá lidská duše.