o sobě

....pátrala jsem dlouho kdo jsem.Boženko, Baruško Němcová:, možná jsem kus tvého mládí, určitě však se naše duše propletly při naplňování snů,které nám ukrádaly všednosti a utápěly je do malicherných třenic s těmi, koho milujeme, ale oni nás chtějí celé a nedovolí nám sestoupit než k nitru poznávání. I za to díky. Jsou to perličky náhrdelníku, který zdobí naší chudou šíji.Jsou to sluníčka, která hřejí zkřehlá ramena. Polibky, které zvlažují prokřehlé dlaně.Díky za ně.