Dnes jsem se

Dnes jsem se ve škole nudila.
Ale to není nic zvláštního, neboť ve škole se nudím často. Občas proto, že toho vím příliš mnoho. Občas proto, že toho vím málo. A občas proto, že nic vědět nechci.
Dnes jsem se ve škole styděla.
Za to, že neskáču učitelovi do řeči, když on skočí mně do referátu. Za to, že vím příliš mnoho o zeměpise a tuším, že Istanbul se píše s en. Za to, že jsem příliš slušná na to, abych se za to učitelce smála.
Dnes jsem si ve škole zoufala.
Proto, že neumím výmyk. Proto, že funím jako lokomotiva. Proto, že teoreticky chápu vše - ale já sama to udělat nedokážu.
Dnes jsem si četla své básně. Někdo mi k nim napsal komentář, někdo ne. Nechápu, jak je může chápat, když je nechápu ani já.
To je asi ten hlavní problém. Co se mi neobjeví v hlavě jako stará, dávno zapomenutá věc, která se uvolnila z nánosu vzpomínek, tomu nerozumím.