Film

Mnohými přeceňovaný, často podceňovaný. Obojí je film, kniha, či jiné umělecké dílo. Jsou to zajímavá témata, ale o nich si povíme jindy. Dnes bych se rád zaměřil na film. Rozeznat kvalitní film od brakového je však velmi nesnadná záležitost, stejně jako rozpoznat jeho smysl, či prvotní myšlenku. Položme si otázku! Jde jednoznačným způsobem určit, jakou myšlenku nám chce autor nastínit? Podle mě ne. U instruktážních filmů vše vyplývá již z názvu. Podávají nám instrukce o dané problematice. Však u ostatních filmů je již méně rozpoznatelné, proč autor své dílo napsal. Můžeme se jenom domnívat, nebo se zeptat samotného autora „to by bylo jistě efektivnější“ Zjistíme, že to vše co jsme si mysleli, může být úplně jinak. Ani sám autor nemusí tušit, co všechno skrývá film, jenž byl natočen. Bohužel je u spousty děl pozdě a můžeme se ptát jen u autorova hrobu. Já osobně si myslím, že autor, jenž píše knihu, vloží do svého příběhu kus sebe. Do díla vloží své nitro a zanechá v něm nepatrnou stopu čehosi jedinečného. Zanechá stopu sám sebe. Je to jako neviditelný otisk prstu. S tímto otiskem se dostává do knihy lidskost, která ji oživí. Dostává se tam příběh, který málokdo objeví. Díky filmu nám autor ukáže i představu člověka či okolí, jenž má právě v hlavě. I když si čteme všichni stejnou knížku, nestává se, že by si víc lidí představilo to samé. Většinou za hlavní postavu vidíme sami sebe a zloduch co má být dopaden je skutečný nepřítel v životě. Naproti tomu ve filmu máme dané herce ztvárňující postavy. Kolikrát jdeme na film jen proto, že tam hraje určitý herec či herečka a hltáme každý jeho pohyb a každé slovo, jenž vysloví. Díky tomu si někteří lépe zapamatují děj a naučíme se mnohem víc věcí než z knihy. „Já dávám přednost knihám, představy jsou moje a to je pro mě důležité.“ Bohužel si myslím, že filmování není na takové úrovni, aby zcela nahradilo knihy. Ty jsou stále nepřekonané. Pravdou je, že se knihy čtou čím dál míň, ale také je pravda, že tento jev vzniká jen leností a ne kvalitou. Lenost u většiny lidí převládá. Přece by se nenamáhali něco číst, když je možnost zhlédnutí filmu. Přitom mu ale nedojde, že ve filmu je polovina vědomostí než v knize, i když by tomu mohlo být naopak. Třeba se jednou dosáhne takové technologie a režiséři natočí takový film, který nás bude opravdu inspirovat vším. Třeba už nebude jen obraz a zvuk ale přidá se časem i vůně a chuť.