Trubka

Často premejšlím nad tím co bylo... Trubka... pořád jí mám v hlavě... trápí mě.. ta dutá plastová trubka s malým kotlíkem plným toho zelenýho s tabákem... ten pocit... to očekávání, když tam človek dovnitř leje vodu... cpe ten kotel. Potom si sedne. Čeká na tu vhodnou chvíli... až příjde ten čas... stačí se přisát a zapálit ten poklad.. Tahat......kouř pomalu stoupá, až je celá trubka bílá a já vím že teď to příjde... to pro co všichni hulej bong.. Pustit díru a jenom nechat vstoupit stav do svý hlavy... jak jednoduchý... vysát kouř, chvíli ho podržet, potom ho vyfouknout... to brnění... brnění ve všech končetinách a hlavně v hlavě... nepopsatelnej pocit... pocit, kterej mě věznil přes půl roku, každej den několikrát... Miloval jsem to... ale už jsem nechtěl ... pomalu mě to ničilo, jakoby mi to vysávalo energii z těla a já byl pořád slabší... do dnes mi to chybí a to je to několik měsíců... chci tu ránu do plic a to brnění po celým těle!!... Nevim, jestli se toho pocitu někdy zbavím... hodně často na to myslím... a nevím, jestli to zase příjde.. .možná ne, ale možná...