Nervový práh

Nervový práh mám zcela vymknutý.
To chudé časy zavinily.
Hrabat se z bídy ven,
to není nic pro mne.
Nezáleží na tom, v jakém paláci žijeme,
ale v čem jsme vyrůstali.
Kdo se pod lavou narodil,
ten se na ni nevyškrábe.
Zakazuju si tak přemýšlet.
Ale vždycky, když si myslím,
že jsem nahoře, upadnu dole.
Nejspíš mám hodně karmických prohřešků,
že se nedokážu s životem domluvit.
Dělám spoustu dobrých věcí,
třeba peču dobré vdolečky.
Kdo neví, tak jsou to svatební koláčky.
Také krásně vážu kytky,
sbírám léčivé byliny
a ráda se rozdávám lidem.
Jsem milovnice přírody, psů a koček.
Co neumím, je lhát, počítat a nedůvěřovat lidem.
Jsem takový uzlíček emocí. Hned se směju
a přitom mám oči plné slz.
Je se mnou trápení. Ale ráda tančím,
splývám při tanci jako ryba s vodou.
Jsem společenská a zároveň sportovec.
Teď už více v mysli než postavou.
Ledaže bych se dala na těžkou atletiku.
Páni, já mám tedy plány.
Rozhodně si z toho nic nedělám, hlavně,
že se můj nervový práh se mnou domluví.
Nač brát věci příliš vážně,
když stejně nevyvázneme živí?
Nebojte se, nezbláznila jsem se, to si
jen tak zahrávám se slovy.
Někdy je lepší ze sebe dostat zbytečné ven
aby zbylo místo pro moudro, krásno
a poetično.