Kdo je otcem?

Jsem zvířená…
Jeden Ten, co mně zvířil-Vír (nebo Vejr?), mi způsobil něco velmi…nekonečného…
Pozotvíral mi velkou část mých léta nepoužívaných komnat, vyházel kostlivce, vyvětral…a fúúúú, zmizel….jako V Í t R…
Nebojím se teď chodit s kůží na trh….
Jestli to ovšem bude kůže oslí, ovčí nebo kozí….. bůhví..
Nač se pouštět do detailů.... člověk má přece řešit to, nač dosáhne... a chytat vítr???
.... B y l o - b u d e - n e n í ...
Rozsypat se na tisíc kousků,to si prostě nemůžeme dovolit…
A já si chci dovolovat… na vás….
Dovolíte?

Tak…vrátit se zpět k mým objevům…
..jsou jich …je jich..nepočítaně…
Prolínají se a navazují a …nemohu se nepodělit….

Přiďte prosím v Království mé….

Dávám své neumělé psaní do školky (mateřské)….
Ráda bych svá robátka pěkně slovo od slova, řádek po řádku, větu za větou, učila znát tajemství celku….
Celku, jež zaujme ,popudí, pohltí, sklíčí, inspiruje… podnítí… zkrátka vyvolá nějakou reakci….
Naučit chodit TO, co samo sobě zdá se být neumělé, a nejistě přešlapuje za oponou mysli a ne a ne vyjít na pódium…
Zřetelně, srozumitelně a jednoduše naučit mluvit své pocity….
A někdy třeba nemluvit vůbec….
Ale to už je skoro na vysokou školu a my jsme ještě nebrali ani „kaničky“…

Dneska budu hodná matinka a vezmu svoje děti (úvahy) po „O“….

A úvaha…(nebo co to vlastně tvořím za útvar) je tudíž krátká,
však VELMI důležitá…

Když je Opakování matkou Moudrosti… Kdo je otcem???

Omyl???