Experiment - únor

Ráno si vyndá bleděmodrá křídla,
pozdraví slunce lehkým pokývnutím hlavy,
a jako by bylo jen bublinkou mýdla,
přes střechy města k nebi vyrazí...

a večer je celý ušpiněný od sazí...

...

/9.2./ opravit bylo na byl

Kolik je na světě skutečných hrdinů?
obyčejných lidí s tváří průměrného člověka?
těch, kdo se neschovají zpátky do stínu,
když první překážka na cestě tě vyleká?
/dnes mám myšlenky rozlítané jiným směrem - možná jsem experiment - únor měl dát do kategorie úvahy...zkusím ještě něco,ale třeba to tak má být...ke konci to seškrtám a finální verze bude třeba úplně jiná.../

Modravé dálky volně přecházejí
v nádhernou zeleň parků a zahrad
tak jako plátna Moneta

opustil jsem už dávno myšlenky
které nás učili v dětství
že je slunce žluté
že je tráva zelená
že je voda modrá

viděl jsem slunce tak oranžově horké
viděl jsem trávu sežehlou do hněda
viděl jsem vodu zpěněnou zatuchlou
nemocnou...vodu
vodu co měla, barvu olova.

/10.2./opravit datum - opraveno

Láska - když máš doma na zahrádce modrou růži,
nezajímají tě bodláky v cizích zahradách...
viz - john lennon -doma upečený chléb chutná nejlépe...
/tak co uděláme s tím textem miláčku?mno asi to smáznu a začnu znova...pořád kolem toho kroužím,víš co děláš pořád jedno a to samý...udělej to metodicky...myslíš jako poe když psal havrana?jako že si zapřemejšlel co lidi nejvíc dostává? jo ...Láska.Láska s velkým eL.jenže ta má hodně podob...tak si poe vybral nenaplněnou lásku...lásku s tragickým koncem....Lenoro...napadá mě,jak se jmenoval křestním jménem ten,kdo to psal...Poe?ne,ten kdo miloval Lenoru a potom jí chtěl ještě po její smrti ještě jednou vidět?poe?...člověče....kdyby to mělo autobiografický prvky tak možná jo...a co já?používám autobiografický prvky?...možná jo./

...

tisící úder zvonu způsobí
vyplašení křídel holubích

nehet jde úvozem letokruhu k suku
kde se zastaví
...tisíc podstatných jmen stává se nepodstatnými
v koloběhu života...
Láska se
rodí
rozehřívá
vzlíná
...tisíc přídavných jmen ke slovu láska
otupuje
zabíjí
a zamrzá
...tisíc sloves ke slovu láska

hodiny tlučou tlučou tlučou
ale já

nepospíchám.

Jsem živá a vím jak chutná Láska.

/11.2./

dnes nenapíšu nic,tedy mám ten pocit...Teddy?come on Teddy...
na dvě hoďky jsem si zdříml...mám ukončit experiment?
nebo mám pokračovat?
Je zvláštní jak dilemata provází člověka celou dobu co je na světě...mám nebo nemám....každá věta,každé slovo obsahuje myšlenku,směr,energii...u každého bodu se dá zastavit a zase pokračovat.Když se vracím k již mnou napsanému,zjišťuji,že všechno se dá napsat...jinak.S jiným přídechem,s jiným zabarvením,s jiným vývojem další akce.
Má to nějaký význam?
Má to nějakou hodnotu?
Má vůbec nějaký smysl tvrdohlavě usilovat o tvoření...
vždyť skoro vše zahyne,pomře,ustrne,zanikne a zapomene se?
Má ...Má to cenu...
to že dám vzniknout verši,a zúčastním se procesu tvorby nezmění běh času - nezastaví běh doby - ani nezlevní chleba...
Ale je samým významem z filozofického hlediska tím nejlepším,co v této chvíli můžu.
Protože...blbost nevyhubím sám...
protože násilí nevykořením sám...
protože náboženství nestvořím sám...

zatím Howgh... rozjímám....

....

Odpočívej
nadechni se a polož se
na velkou modrozelenou vodní hladinu
zvlněnou mírným vánkem jen

Odpočívej
a uč se zase znovu dýchat
jako by jsi byl na světě první den

bude to dlouhý ponor
bude to dlouhá plavba
bude to dlouhý sen.

...

/12.2./

Malý člověk nadzvedl hlavu...
Velký,ten se sklonil...
a tak moc se přiblížili pohledem...
že jeden druhého viděli

v odrazu odrazu v odrazu odrazu
a na pikosekundu nakoukli do duše toho druhého,
jako by jsi se podíval do zrcadlového obrazu
ve kterém je skutečnost neskutečného.

...

Miluj mě pod křídlem
miluj a plň má přání
Miluj mě v zásuvkách času
miluj mě sevřenou i pootevřenou dlaní
Miluj mě výškou i hloubkou hlasu
miluj mě pane miluj mě paní
Miluj mě krouživým pohybem trylků
miluj mě a každou chvilku
proměň v uzardění...

/13.2./ještě bych tam přidal řádek...

proměň v uzardění...
červánků
co přináší slunce
po noci souznění...

Koukali jsme spolu na tři barvy...modrá bílá červená
a vzali jsme to od konce...dnes byla červená...
vím,že v životě,taky nejdou věci po pořádku...
Máme spolu syna...a plánujeme svatbu...

v ten den kdy tě ráno probudí kohout
a vítr pohne jemně záclonou...
nasedneme na loď a budeme společně plout
přílivem hvězd pod nahou oblohou...

studeným pískem příboje večera
alejí staletých stromů co vedou do kopce
údolím, co voní lípami za šera
a budeme spolu...až do konce...

/14. - 16.2./

...koukám jak pomalu padá sníh,
jaro je za sedmero horama a sedmero řekami
ale nevím jakým směrem...

/17. - 1.3./

...normální životaběh...a ukončení experimentu - únor!

Jupí...a začal Experiment -březen!

...
Bože,to je debil!pak duben,květen...a jestli je nenatáhlo,tak tam ještě dneska čekaj v poli na autobus do Hradce...Dobrou!