Loďka na vlnách života

Mám jedno přání. Chci aby každý věděl, že mé psaní je určeno všem. Neskrývám se, netajím své city. Vše co duši osloví, smutek, radost, vše je tu. Někdy v záplavě emocí pluji pod špatnou vlajkou. Ale jsem trosečník, který se rád chytí za podané veslo. Každá maličkost, kdy se blýská na lepší časy mne potěší. Moje loďka na vodách života se stále zmítá. Mám ráda prudký tok. Jsem vděčna i za konejšivé vlnky, na kterých se cítím v bezpečí. Svou lodičku mám z velkých vln poničenou, musím ji na chvíli dát do doku odpočinout. Je to jako při nemoci. Zacelit, zašít, zgenerálkovat. Stále dodávat novou dávku čehokoli, co pomůže tu lidskou masu udržet pohromadě.
Ale já jsem dobrý rybář a svou loďku neopustím. V dobrém i špatném čase se o ni postarám.