Jako Ikaros?

Památný moment. Dva pánové v oblacích, jeden z nich je rozumný otec, druhý zase nerozvážný syn. Daidalos udělá laskavost krétskému králi, postaví zamotanou stavbu pro zlé člověčí býče a nežli byste řekli švec, prchá i se synem do..

..za lepším životem, samozřejmě. Vystřiženo z řeckých bájí, podtrženo a sečteno, uškrceno a pohřbeno nejlépe daleko odsud.

Srdce bije, jak má. Zdá se být klidné. Na omak možná. A co když je obrostlé nejasností a jediné, na čem mu záleží, je možnost postavit se pod slunce a nebát se spálení? Nebát se zastavení.

Tehdy jsem otevřel oči uprostřed noci, díval jsem se na její zavřená víčka, pozoroval to nepatrné snění..

..než přišlo probuzení. A já věděl, že ji nepřestanu milovat. Od té chvíle, kdy jsem poznal, jak důležitý je na světě ten prostý a jednoduchý..

..důvod se usmívat.

Nikdy nezapomenu. Nikdy. Je to taková představa.. jako když se vzdaluje rodná země, opouštíte přátele kvůli nadliskému množství strachu, otec plachtí dál, má svou vizi nakreslenou na obloze. Jen syn se vydal tam, kde se skutečně cítil svobodně..

..výš, ke svému slunci, které ho hřálo u srdce, než musel dopadnout do útrob oceánu. Ale co když..

..se neutopil?

Směšné, že? Teď tu ležím v posteli a vedle mě dřímá úplně jiná kráska. Malá, malinkatá, nevinná.. s hnědýma očima.. a bílým kožíškem, a pokud se jí momentálně zdají nějaké štěněčí sny, buďťe si jistí, že si je nechá pro sebe. Ví, že ji budu mít rád..

..i během nich.

Památný moment.. když z konce věty vyjmete tři tečky a darujete je ošklivému miminku s vinčováním té nejfantastičtější krásy do dnešních dnů.

°
° °

*věnováno*s*úsměvem* :)