Kde to vzala?

Už sem hrozně dlouho neřežu. Třeba před rokem jsem přestala s každodenním řezáním, jasně že párkrát jsem se pořezala za ten rok, někdy i víckrát a hodně, ale už to nebyla závislost. No a když už jsem u sebe měla žiletku, někdo mi jí našel a zlomil, nebo jsem ji zahodila. A dneska ráno jsem šla do kuchyně, bylo pět hodiny jako každej den, a na stole na mym místě ležela žiletka. nevšímala jsem si toho, šla jsem na vlak a do školy, ale celej den jsem na to ve škole myslela, i potom venku. prostě pořád. no a odpoledne jsem přijela domů, a mámana mě jestli mi na tom stole nepřijde něco divnýho. pořád jsem tam viděla ležet tu žiletku. Řekla jsem že ne. Máma 2x přišla na to že se řežu, mám jizvy na rukou,nohou, a tak.. Ale už je to jakoby zhojený. A ona že našla tu žiletku, a že si potom o mym řezání promluvíme. bylo mi to hrozně líto, protože se fakt snažím a neřežu se, ikdyž mám pořád deprese. Nosím sukně a krátký rukávy a tak, tak vidí ruce i nohy, že mám jizvy, ale už jsou zahojený, skoro. JAsně že to je vidět, ale neni to jako před rokem.. Štve mě to, neřekla mi kde ta žiletka byla, ale já jí určitě neměla u sebe. nemohla být v mým pokoji.. mrzí mě že si hned myslí že se řežu, ale na druhou stranu jí chápu..... Ale stejně mě to mrzí.