Líčení - Mikulášský večer

Mikulášský večer
Je mikulášský večer. Na ulici pomalounku padá tiché šero, ktreé se rázem mění. Je stále tmavší a tmavší. Už dávno nemá šedivou barvu, nýbrž je tmavě modré místy až černé. Lampy, které až doposud němě přihlížely na nastávající temnotu, se náhle rozsvěcejí a věnují tak ulici přívětivější tvář.
Skrz otevřené okno slyším v dáli cinkat zvoneček. Z tmavého nebe nadcházející noci se na zem pomalu, ale hustě snášejí velké, bílé vločky. Jako kdyby nějaké nebeské dítě převrhlo obrovskou káď, kde byly uskladněny. K zemi jich padá stále víc a víc.
Už je téměř vše bílé. Sníh krásně dokresluje atmosféru, do které se má vynořit Mikuláš se svým doprovodem. Na ulici jsou již spousty dětí, očekávajíc Mikuláše. Napjatá atmosféra očekávání, ale i strachu z čerta by se dala krájet.
Najednou se zpoza rohu objeví Mikuláš doprovázený anděly a čerty. Nad postavy všech dětí ční vysoko do vzduchu Mikulášova čepice a jeho velká hůl. V rukou drží zlatou knihu, ze které čte jména všech hodných dětí. Andělé v bílých, hedvábných šatech se sněhobílými křídly okolo sebe rozhazují ovoce, bonbony a čokoládu. Čerti s pytli naopak rozdávají uhlí s brambory a zároveň se snaží ukořistit nějaké dítě do pytle, včemž jim Mikuláš urputně brání.
Nadílka je pryč, děti se rozcházejí a Mikuláš se svým doprovodem se vrací tam, odkud přišel. Mikulášský večer skončil a nastává noc.