Bez názvu
Bez názvu
Anotace: věnováno Peťe...děkuju, že jsi taková, jaká jsi..a v noci cos mi řekla, sem si všechno zasloužila, chovala sem se jak...
Je mi ze sebe pěkně blbě, chovala jsem se jak idiot. Nejvíc ze všeho mě mrzí, že jsem byla tak dlouho zaslepená svým smutkem, že jsem si neuvědomila, jaký trápení máš Ty a že Ti to někdy svýma řečma a smutkem moc neulehčuju.
Omlouvám se, jsi ten poslední člověk, kterýmu bych chtěla ublížit. Vždycky jsi stála při mně, hodně si Tě za to vážím. A věř, že Tě mám fakt moc ráda, i když se někdy chovám jak idiot. Zrovna o Tebe a Tvoje přátelství bych přijít nechtěla…
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Tím si projde každej..bohužel..:/ také to znám a ne jen já...snad nás ten démon už nechá být..snad nebudeme už tolik pít...
25.05.2009 16:32:00 | Agniezka
působivé... dalo by se říct že tohle znám... něco podobného jsem taky psala jedné osůbce, ze stejného důvodu jako ty... krásně jsi to napsala...
24.05.2009 19:15:00 | strašidýlko-střapatý
Také mám takové výčitky,když někomu ublížím slovně a přijdu na to až potom. Ale když je to kamarád-přijme omluvu,nebo to tak nerozebírá jako já a ještě mně utěší.
23.05.2009 20:29:00 | s.e.n
to panK: četla, zrovna teď :-) a mile mě to překvapilo a dojalo
to Simísek: odpuštěno ani být nemusí, páč není důvod se zlobit... nejde o odpoustení ale spíš o pochopení bolavé duše...
22.05.2009 21:24:00 | Caracol
omluvy nejsou třeba... každej chybuje a každej z nás se občas chová jak idiot...Důležitý je si to připustit... někdy je život pěkná svině a když to na člověka všechno padne, je jeho jedinou zbraní kopak kolem sebe... Já tomu rozumím, nikdo není svatej a i já se tak někdy chovám ( a at si každej šáhne do duše a řekne, že on ne)....
Od toho jsou přátelé, aby tě v tuhle chvíli podrželi a mě se jen tak nezbavíš ;-)
život je zkrátka takovej a i dyž máme někdy pocit, že to dál nejde, pravda je taková, že to jde... vždy je duvod pokracovat a to především v první řadě kvuli sobě...
22.05.2009 21:22:00 | Caracol
Co na to řéct... krásně napsanáno, tak upřímně až slza by skanula. Jsi človíček, který si dokáže věci uvědomit. Jsi v jistém smyslu křehká duše a srdce máš pro své přátelé vždy otevřené, uši nastražené... pro bolístky, aj když to zrovna tak nevypadá. Někdy děláme chyby, chybovat je lidské, přátele vždy odpustí a pomohou Ti se vrátit na tu správnou cestu.
22.05.2009 16:04:00 | NikitaNikaT.
a četla to? dřív jsem měl taky takové stavy, ale je potřeba si i tímto projít, aby si člověk uvědomil, jaká je jeho tvář a co dělá dobře, nebo špatně...
22.05.2009 06:11:00 | Stoneman
Kazdy z nas ma nekdy takove nalady i ja, neco nam nesedne ale pak kdyz se to prezene je zase dobre a clovek premysli tak, jak jsi to sama moc krasne popsala ve sve uvaze.
21.05.2009 22:57:00 | carodejka