Za tuto knihu vám patří dík

Vážený a milý pane Exupéry,

je pro mě velmi těžké napsat dopis, který by dostatečně vyjadřoval díky, za Váš přínos lidstvu. I přesto to zkusím.
Podle mě jste neuvěřitelný člověk. Moc ráda bych se Vám podívala do očí, protože si je představuji jako dvě do široka rozevřená srdce na milém obličeji. Je v nich vidět celý svět.
Také si moc dobře uvědomuji, že to nejde, a že si Vás mohu už pouze představovat.
Váš Malý princ končí slovy: ‚‚Rychle mi napište, že se vrátil...‘‘, tak dobrou zprávu bohužel nemám, ale mám ještě většinu života před sebou a mohu Vám slíbit, že budu hledat.
Malý princ byla první a zatím jediná kniha, kterou jsem od Vás četla, ale zanechala ve mně obrovský dojem. Už na začátku, kde popisujete, jak jste se musel přizpůsobit dospělým, vaši širokou fantazii zredukovat na bezvýznamné myšlenky, které se dospělým líbí, mě ponaučilo. Já sama jsem si vždy připadala, tak trochu jiná, mám obrovskou fantazii a většinu času se mé myšlenky toulají někde jinde, jsem beznadějný snílek, a čím jsem starší, tím je to pro mě těžší. Díky vašim slovům jsem pochopila, že to nevadí, i přesto, že se musím neustále něčemu přizpůsobovat, můžu uvnitř zůstat stejná.
Děkuji Vám.
Malý princ je sice pohádka, ale podle mě je mnohem užitečnější dospělým. Každému dítěti, které si Malého prince přečte, budou vaše slova blízká a snadno pochopitelná, možná i několika málo dospělým. Ale té zbylé většině dospělých možná budou vaše slova připadat zvláštní, ale o to víc budou nutit k zamyšlení a doufám, že je to změní. Stejně tak jako změnila mě. Díky vašim lehkým ponaučením, díky všem planetám, které Malý princ navštívil, jsem si uvědomila, jaké všichni řeší malichernosti.
Děkuji Vám.
Nejvíce ze všeho mě překvapuje, jak jste to dokázal. Malý princ je velmi tenká kniha a já bych samozřejmě nepřidala ani řádku, protože je dokonalá, jak je. Přes všechna ponaučení nechává spoustu prostoru k zamyšlení, k vlastním názorům. Takové by knihy měly být.
Já s mou velkou fantazií jsem za to obzvlášť vděčná.
Děkuji Vám.
Ještě bych Vám ráda řekla, jaký má Malý princ význam pro veškeré lidstvo, nejen pro mě.
Za tu dobu, co je na světě, byl zajisté přeložen do většiny jazyků a zakoupen do většiny rodinných knihoven. Já sama jsem Malého prince našla v babiččině knihovně spolu s mou tetou, která neskrývala své rozčarování nad tím, že jsem Malého prince dosud nečetla, knihu mi dala a nakázala přečíst. Moc bych si přála, aby každý z mé rodiny znal Malého prince, protože vím, že má vliv na změnu osobnosti, na proměnu v lepšího člověka. Citáty z vaší knihy jsou velmi oblíbené a často citované a každý, koho se zeptám, Malého prince zná. Má obrovskou moc, už mnoho let.
Děkujeme Vám.
Ale čeho si vážím snad nejvíce z Malého prince je následující úryvek. Ten, který je nejčastěji citován, ale stále má stejnou sílu: ‚‚Sbohem,‘‘ řekla liška. ‚‚Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.‘‘
Co více k tomu dodat? Jen snad to, že mi to připadá jako poselství knihy shrnuté do jedné věty. Do věty, která má obrovskou moc a pokaždé mě donutí se zamyslet, vzpomenout na Malého prince a uvědomit si, že jsem taková, jaká jsem.
Děkuji Vám.
Stále mám pocit, že jsem Vám dostatečně nevyjádřila své díky. A proto ještě jednou:
Děkuji Vám za vaši knihu, je pro mne tou nejlepší.

S pozdravem
Nikola.