Světlo na konci tunelu

Utápím se v temnotě, ale se snažit dívat jen před sebe, snažím se najít ve tmě záblesk slunce a východ z nekonečné beznaděje. Hledám své světlo na konci tunelu. To, které by mi mohlo dát naději pro nový začátek. Pro mé zatím nesplněné sny.
Procházím tmavým tunelem. Za celou tu dobu, kdy jsem vstoupila, minula jsem dvě velká,ale zasklená, okna. A pár klíčových dírek, jemiž jsem mohla pohlédnout do světa. Jenže to zhoršilo mé utrpení a posílilo moji touhu.
Ale já se nevzdávám a pokračuji dál, věříce ve světlou budoucnost. A skutečně najednou před sebou spatřím světlo. Mé srdce se asi rozskočí radostí. Mám chuť křičet, poprvé po dlouhé době křičet radostí. Běžím. Utíkám naproti neznámému světlu. Nevnímám okolní svět a běžím, co mi síly stačí! Světlo je čím dál tím blíž.
Začínám rozeznávat první rysy východu. Východu?? Polila mě hrůza… teď už moje sny opravdu umírají a já s nimi…

A proto, neradujte se ze světla na konci tunelu, pravděpodobně se totiž jedná o protijedoucí lokomotivu!!!