Nic nového pod sluncem

„Kam ten svět spěje? A ta dnešní mládež! Slyšela jste jak mluví? Oni už snad nemají žádnou úctu k autoritám. Tak vysedávat u počítače a po hospodách, to by jim šlo! Nevím, nevím… To my jsme takový nebývali. Nemám pravdu?“
Typický monolog starších dam, který nelze přeslechnout. Ať už jedete autobusem nebo nakupujete v supermarketu. Ale je to s námi opravdu tolik zlé? Jsme výhradně konzumní společnost, která veškeré hodnoty zahodila do koše, aby jí nebránily v rozletu?
Až budete příště lát na současné poměry jako je konzumnost, bezohlednost, honba za penězi či krize hodnot a náboženství, zamyslete se nad tím, jestli jsou skutečně „výdobytkem“ dnešní moderní doby.
Zajisté si vzpomínáte na starověký Řím ze školních lavic: neporazitelné impérium, péče o tělo i ducha, dokonalá infrastruktura, akvadukty. Vyspělá civilizace se vším všudy. Ano, ovšem i se svými poklesky. Nekonečná rozpínavost, touha ovládat svět, zaslepená sebestřednost byly přítomny na každém kroku.Jak asi vypadal ideální den císaře Nera? Ráno se pokochat smrtí stovek křesťanů, odpoledne se přejídat se svými patolízaly, nechat zabít pár nepohodlných senátorů a příjemný večer zakončit nezřízenými orgiemi. Určitě to nebyla zrovna nejlevnější legrace. Naštěstí vše potřebné zařídí miliony otroků. Samozřejmě s úsměvem na tváři (co by neudělali pro milovaného césara). César..mocný a neporazitelný jako bohové. Víc než to! Sám Bůh bohů!!! Z výšin ovládá VŠE, nic a nikdo jej neohrozí! Cítil se tak i v okamžiku, kdy byl sesazen z trůnu a přinucen k sebevraždě?
Stejně neslavně skončila později celá říše, rozdupaná na prach při stěhování národů. Nepřipomíná vám to něco? Mně ano. A myslíte si snad, že se lidstvo poučilo?
Asi těžko. Stačí pokračovat dále: Křížové výpravy, pronásledování Židů, upalování čarodějnic ve středověku. Neustálý kolotoč válek, hladomorů, genocid.
A co teprve po objevení Ameriky! Rudokožci žijí v souladu s přírodními zákony a obývají kontinent oplývající zlatem? Tak to je za odměnu povraždíme (samozřejmě vše pro větší slávu boží).
Na scénu přichází církev. Kdysi pronásledovaná, nyní jistá v kramflecích, maličko odbočila od křesťanské pokory. Jeden papež, druhý, třetí…to se nějak ztratí. A už zase hrabeme jen pro sebe. Jan Hus asi neodsuzoval desátky a přepych hodnostářů jen tak z nudy.
Pomyslíte si: Přišlo osvícenství, tmářství církve překonal zdravý rozum, Boha nepotřebujeme. Ať žije revoluce! Kdo si myslí, že Napoleonovi záleželo na francouzském lidu více než na výběru klobouku, který by jej opticky prodloužil, je naprosto naivní.
Průmyslová revoluce, teorie relativity, první válka, druhá válka a ještě jedna studená. Pomalu se vracíme domů. Jaký máte dojem z exkurze?
Průměrný pozorovací talent, tři roky na střední škole, občasné přečtení knihy nebo zhlédnutí zpráv mě utvrdily v jediném. Svět je stále stejný. Nebo lépe řečeno obal čokolády se neustále inovuje, ale tajná receptura výroby, tedy i obsah se nezměnil. A bohužel asi ani nezmění.