...UDG...

Petr, Pavel, Jugy, Adam, Bobo a Stan....šest jmen, šest kluků...parta, která si říká UDG...Dřív jsme hodně přemýšlela, co to celý má vlastně znamenat...prý ústecký drogový geng...co víc k tomu říct...bezkonkurenční:). Je to skupina, která mi změnila život...která znamená život. Je to něco jako maják uprostřed oceánu. Je to síla a energie. Je to to, co potřebuju k životu. Je to vzduch, který dýchám. Je to voda, kterou piju. Je to můj styl. Je to můj život. Oni byli, jsou a budou....Vím, že s nima nikdy neztroskotám. To prostě nejde... Tvoří vzpomínky, nejlepší okamžiky mýho života. Nikdy nezapomenu...nikdy nezmizí...Protože vana je hrob-perfektní pohřebiště pocitů. Někdy se ztrácím v inspiracích. Protože sklo se zablesklo a na dně jsem viděl tančit tebe...Laura, Laura-dřevěná milenka, Laura, Laura černobílá tajenka...A taky protože řádky do látky skryté, nevyslovíte větu. A ten kdo víno nalil, halil vás do sametu... A ty mě možná zradíš, slza za víčky taje. Řádky ti neprozradí nic než jen jinotaje. A je v nich je, kam až je donesu.. Patvary duševních procesů.. Když slzy skrápí, zrcadla posledních dnů, oči pálí bolestí od odlesků...Zkrátka je miluju...oni jsou vždy to, co mi zbyde, ať už se děje cokoli. Kvůli nim jsem i ochotná dobrovolně si stoupnout před celou třídou a odprezentovat si přednášku...
My love, my life forever....