Láska=hra, ba i pohádka

L.Á.S.K.A. Slovo o pěti písmenech. Slovo tak opěvované, básníky často zkloňované. Každý člověk, ba i malé dítě ho zná. Již malé holčičky se učí pohádky o krasných princeznách a spanilých rytířích na bílém koni. Příběhy často zakončené větou:"A žili šťastně až do smrti." Co to ale doopravdy je láska? Je to světlo v bouři nebo jen pouhé čekání na zhasnutí zkomírajícího plamene svíčky? A proč vlastně většina lidí vidí jediný smysl života v hledaního toho pravého či té pravé?

Život je plný krásných chvil, plný nejrůznějších pokušení...Tak proč hledat toho jednoho/tu jedinou? A opravdu nám mnoha utprení, jenž láska přináší, stojí za pár hezkých chvil?

Troufám si tvrdiť, že většina z nás odpoví ANO... Zda je to pro pocit vyplnění díry v srdci nebo pro ujištění dokonalosti našeho života, nemohu soudit. Každý z nás má na lásku jiné hledisko. A ať jsou naše názory jakékoliv,tak ty nekrásnější, dle mého názoru, jsou ty, které prožíváme před prvním zklamáním. Bohužel i o hořkostech život je. První spálení bolí. Někdy přijde i druhé, třetí...Souvisí však tyto další zkušenosti s láskou? Kolika početní může mít láska podob? A je láska požehnáním z nebe nebo jen ďáblova hra s lidskými osudy?

Měly by se malé slečny učit příběhy jen o jednom princi? Měla by zraněná lidká srdce být znovu otevřena novým dobrodržustvím? A zasloužily by si i "milostní trestanci" být opravdu milováni?

Věřím, že na spoustu otázek ohledně lásky si dokážeme odpovědět. Zajímavý ale je rozpor našeho mínění, odpovídáme-li z pozice "zraněné laně" nebo "milostného predátora". A proto je tady ta hra, dokonce i pohádka tzv. LÁSKA krásný vynález přírody. Nikdy nevíme zda budeme platit za dobrého či špatného hrdinu, a co nás v dalším kole čeká...