ad. Morgenstern

Hm , jen jsem si vzpomněl na Ch.M. a jeho zvláštní styl psaní. Taky na Alenku za zrcadlem , na to jak jsem tomu nerozuměl v době , kdy sečtělejší vrstevníci (2spolužačky , 1šprt , několik čtenářů z donucení – Kulturní deník opravdu ne všechny přinutil číst) byli nadšeni tvorbou autora jehož jméno jsem nebyl schopný přečíst , natož vyslovit.
Carroll Lewis nebo Lewis Carroll ? – obě jsou přesmyčky jeho pravých křestních jmen . . .
Když může být Svačvečer , tak proč ne Paráno . Rád bych pokračoval, ale srovnávat Tlachapouda a Morgensterna je asi blbost.
Něco je ale opravdu vážné.
Je večer a nepříjemný pocit mě neustále vrací k výrazu Svač.
Svaččč … - slyším jak se v kuchyni zapnula lednička.
Ččččč … - přizvukuje chladič v PC.
S V A Č - znějí údery do kláves.
A mihotající se písmena na monitoru mění svůj uniformní zevnějšek na slinysbíhající se laskominy.

Na počátku bylo slovo …
I počaly se znaky ty jednotlivé roztodivně pohybovati. A viděl Hlad, že to bylo dobré. A byl chod první, písmenková polévka.
I pravil Hlad : "Budiž rozostření" a oddělil sen od reality. Tak zůstaly skvrny ty světlé vespod a těm tmavým na nich určil spočinout. A viděl Hlad, že to bylo dobré. A byl chod druhý, nudle s mákem.
Pohlédl pak na misku k pokrmům určenou a líto bylo jemu oka strávníkova. I počal on barvy ty dvě pospolu mísiti.
A viděl pak, že to bylo dobré. To byl chod třetí, jitrnicový prejt.
Pak přidával Hlad barev různých a dal vzniknout pečivu s cereáliemi k uzeninám mozaikovým a salátům majonézovým z papíru lžícemi či rukou jedenými. Tak byl chod čtvrtý a pátý.
Chod šestý, šestému knedlíku dal uzavřít. A viděl Hlad, že i to bylo dobré. A bylo jím tak mnoho guláše pozřeno.
Na místo sedmého určil čas klidu : Ať na věky, na posled jest pak zá - chod …