Proměna

.......Přichází jen když nemohu usnout . Bokem se mi otře o ruku , přimkne se a pak ten vlhký dotek čehosi tak známého . Cítím jak dýchá....čeká . Nevím jak dlouho trvá ten okamžik .
Naplní mne však klidem a štěstím.....Tak tedy přišla .
Pomalu se otočím a snažím se vychutnat pohled jejích očí ve tmě . Po chvilce i mě oči
zezelenají....tma zjemní a zřídne v šedomodravý , soumračný přísvit . Vím , že už mám jít .
Lehce seskočím , tělo mám pružné , silné . Jako Ona . Jen její srst je tak bělostná oproti mojí .
Vítá mne , tak radostně , jak to umějí jen vlci . Běžíme nocí bok po boku , lehounce , bez hlesu,
tlapy se sotva země dotýkají . Úzkou skalní stezkou , jen pro ty dva , co ji už dávno znají .
Běžíme tam , kde čekají naše odrostlá , dospělá vlčata se svými družkami a druhy . Znovu mne
budou učit vzpomínat jak vyléčit rány , které jsem si způsobil tam dole v údolí , jak být zas
štastný , klidný , volný..... bez příčin a podmínek......
....... Běžím zas tam , kde jsem Doma .