Žijete "správně?"

Žijete „správně?“

Podle jakého klíče chcete hledat odpověď na otázku jakou je tato? Většina společnosti je posuzována vetšinou společnosti, zdá se to jako opravdu velice jednoduchý vzorec, jenže jakou váhu má výsledek po dosazení jednotlivých členů? Na druhou stranu jste schopni si odpovědět sami bez vlivu okolí? Nebo máte strach z reakcí, které by bezesporu přišli ze všech stran a hlavně čím byste takovéto hodnoty chtěli měřit? Svým subjektivním názorem? A jeho váhu by jste posuzovali na základě jakých hodnot? Majetek, postavení, láska, emoce....? Takže co odpovíte mozku, který Vám takovouto otázku položí ať už přímo nebo Vás k tomuto tématu dovede? Získali jste najednou pocit, že neznáte odpověď? Lidská mysl vyvíjí i takovéto otázky, ale proč? Chce Vaše podvědomí opět jen zjistit jak si stojíte v očích ostatních nebo Vám napovídá něco víc? Jenže co víc? Možných odpovědí je spousta, ale opět Vás to staví před několik pomyslných cest, žijete správně jen díky pocitu, že Vaše cesta životem je pokryta asfaltovou vrstvou bez výmolů, která se ovšem místy užíváním vlní a tak při Vaší jízdě tou věcí zvanou život Vaše tělo i s duší poskočí, ale nerovnost přejede? Nebo jedete po polní cestě na které neustále kličkujete mezi dírami a ty, kterými projedete a necháte je za sebou tu stejně zůstavají dál? I když je vyplníte a cesta se tak stane sjízdnější, potencionální díra na této cestě bude dál...nabydete pocitu, že řešením těchto problémů je Váš život plnohodnotnější? Že žijete lépe než Ti, kteří se na první pohled pohodlně vezou na jemných a komfortních površích? Jak se vlastně na startu duše rozřazují do oněch lépe či hůře vybudovaných kanálků života? Myslíte, že se řítíte tím správným kanálkem? Dokážete alespoň svůj mozek přesvědčit, že tomu tak je? Budete mít lepší pocit když Vám někdo řekne, že ano? A jestliže ne, přesvědčíte a uvěříte tomu alespoň Vy sami?

Dnešní svět nenabízí přílišných alternativ...nebo spíše Vaše vědomí? Položilo Vám Vaše podvědomí někdy otázku zda je ten či onen kanálek opravdu tím Vaším? Napadla Vás někdy obdobná otázka? Nebo ji mozek okamžitě skartoval jako směšnou a zbytečnou a nechtěl se zabývat možným problémem, že i přes na první pohled krásný povrch na Vaší trat, nemusíte mířit tím správným směrem, ale vlivem okolí Vaše mysl posunula takovéto myšlenky blíže k Vašemu osobnímu skartovači se strachem z problému, který na první pohled neexistuje? Je Váš mozek stavěn na úvahu takového typu, kdy má za úkol řešit procesy, které sám vytváří, či plynou z Vašeho podvědomí pokaždé když se více zamyslíte nad jedním jediným slovem - IF? Pokud tomuto slovíčku dáte ve Vaší hlavě byť jen kousek prostoru zahltí Vás možnými scénaři ať už plujete po rovném asfaltu či poskakujete po polní cestě...stále jste se nedostali blíže odpovědi? Přijde Vám tato pomyslná a jednoduchá smyčka myšlenek směšná nebo se ji jen bojíte pustit ke svému podvědomí se strachem, že Vy sami v sobě vyvoláte snad imaginární proces, který Vás ovšem může naprosto pohltit a snadno se můžete ztratit ve svém vlastním uvažování? Věřím, že většina myslí již dala příkaz ke smíchu a Vaše tváře se již otřásají v bujarém chichotu...ale v tomto případě odpověď rozhodně nemáte a těžko ji kdy naleznete.



Váš mozek je v životě Vaším největším nepřítelem.