Myšlenkotvorný deníček (1. část)

Berte mě trochu vážně, když legráckuju o smyšlených světech - neprakticky poskládaných do kroutících se vět a přitom pomíjím důležitý fakt.. a tím je tento svět, tento umrzající, topící se a potící se svět, co "darem" jsme dostali, abychom jej nosili na ramenou jako malé trapné a nevychované děcko. Kdy už dospěje?

1.) Štěk z 15.1.2009
***
Záleží jen na tom
co plamen svíčky rozhoupá
Ať už jsou rána výstřednost noci
či pouze obyčejné tahy štětcem
Ať už se člověk rozhlédne kolem
ačkoliv sám vlastně nechce
***

Fíha.. Celý jsem se popletl v těch nesrozumitelných slovech a písmenech. Krom toho, že s oblibou plivu na zeď svého oblíbeného činžáku ve městě zvaném Brno, rád vdechuju mládí rodného Havířova, z něhož cesta do Brna trvá déle nežli soulož suchozemských želv.

2.) Mňouk z 13.4.2009
***
Naposled, co viděl jsem tě
kráčela si bílou alejí
ruku v ruce s větrem a pruhovaným svetrem
jemuž pruhy se míjejí
Naposled, co viděl jsem tě
zakryla ses teplou peřinou
sama v sobě kvetoucí a kytky kolem vadnoucí
vždycky pominou
***

Zbytky revitalizujícícho bílého čaje ve mně zanechávají úlomky ztraceného ráje. Nebo tak nějak.. když pocucávám ten bílý čaj.. nejromantičtějším dnem v roce se stává čtrnáctý únor.. a žádný první máj!

3.) Kvok ze 17.5.2009
***
Kdybych měl oči
hlasitě čichám
k cizím pocitům o pocitech jiných

Tak jako písek není z písku
a kámen není z kamene
..ale třeba za pár let
někdo si vzpomene
a půjde se mnou domů
***

Milý čtenáři, milá čtenářko.. Pokud jste se oba pročetli až sem, budu vám muset zatleskat, připít na zdraví jednou či dvěma skleničkami vína a popřát vám mnoho krásných a chytrých dětí. Milý čtenáři.. Nyní můžete políbit milou čtenářku.

4.) Pšouk z 23.5.2009
***
Další den
Další kocovina
tak nebývale skutečná
tak posměšně se tvářící
Jsi se mnou?
Nějak mi dýchat nejde..

Hloupý sen
kde vinu stíhá vina další
..čím hloupější, tím starší
Jsi se mnou?
Nějak mi umřít nejde..
***

Pokud mě slyšíš, věz, že mluvím k tobě. Ostatní, ať odvrátí své sluchy kamsi k oceánům, pánové ke svým dámám, dámy ke svým pánům.. Jednou, až mě třeba nazveš profesionálním lhářem, obrať stránku svého barevného deníčku a piš a piš a piš.. kolik je jen pravdy v nás, lidech hlásajících moudra na všech stranách světa a kolik pravdy trčí z mé lži, kterou posloucháš celá ta dlouhá léta.

5.) "Až rozrazím brány pekla" z 26.5.2009
***
Ve vaně mívám
tonoucí myši
a zvláštní zvuky elektřiny
..co když se zkrátka podařil zkrat?
Pod víčkem krev
a zbytečné vitamíny
Zrcadlo pozná, když budeš mu lhát

Zrcadlo pozná, že slza ti stekla
Pozná i lásku, jak pálí i zebe
Až rozrazím brány pekla..

uvidím nebe?
***

Všude se mi tady válí knihy, které mají jednu věc společnou a dá se říci, že i z osmi procent nejistou. A sice autorství. Na každé z nich je napsáno "William Shakespeare". Všude po prostorách pokoje lze slyšet tóny, které Dave Brubeck zhomtnil do úžasného "Take Five". Víte, co to všecko dohromady znamená? Vkus, který se z osmi procent setká s negativní reakcí.

6.) "Na líbánkách v Jerichu" z 13.6.2009
***
Sladké srdce neobstálo
mezi hořkými chvilkami s tebou
a tím prazvláštním pocitem osamění
Celou tu dobu..
jsem učil své pastelky čmárat
svou jistotu ujišťovat
že potkáme se naposled u té oprýskané zdi

Proč tedy usínám
s plyšovým otazníkem
když ráno mé jsi ty
a přes noc bývám jednoduše..
odkrytý
***

Už chápu, proč je v dnešní době nevhodné říkat "Miluji tě" hned při prvním okamžiku, dejme tomu na první schůzce. Dříve tím byl totiž protějšek tak unešen, že ze samé lásky strávil se svou drahou polovičkou celý život. Dnes je mnohem jednodušší uletět, než zůstat na svém místě a "držet stráž" u své brány.

7.) Frk z 19.6.2009
***
Zabili mé plánovače náhod
Zůstali sami až do konce partitury
..sami v plynové masce
***

Nechce se mi pokračovat, ale budu.. Ne teď, ale příště.. Zákulisí kočárkového divadla skýtá mnoho fantasmagorních rekvizit, které tam pohodili zkrachovalí herci. Až pomocí jehly, kamene a drahého sukna ušiji svůj smaragdový bič, pohlédnete dítěti do očí.. a utečete pryč. Dobrou noc.