Drahému příteli

Drahý příteli,
konečně jsem se odhodlala napsat ti pár řádků. Možná už na mě nemyslíš, tak jako já na tebe. Přece jen už je to nějaký čas od našeho posledního setkání. Teď mluvím o opravdovém klidném setkání, kdy jsme si dlouze povídali, ne o letmém pozdravení ve spěchu na ulici. Dovol mi, abych ti vysvětlila důvod našeho odloučení. Je to složité a dříve jsem si nedokázala ani představit, že bych tě opustila kvůli… Promiň, opravdu je to pro mne moc těžké. Od doby co jsme byli naposledy spolu se toho hodně odehrálo, ale opravdový důvod našeho odloučení je jeden muž. Určitě si vzpomínáš, párkrát jsem ti o něm vyprávěla. Nakonec se splnilo, co jsem si přála. Víš, má mě rád. No a v tom je ten problém. Nechce ať se s tebou stýkám. A já, já mrcha jsem se tě vzdala… Vzdala jsem se těch krásných chvil strávených po tvém boku… Vzdala jsem se tě, kvůli němu. Už teď vím, že tohle je věc, kterou si nedokážu nikdy odpustit. Možná se ptáš, kde jsem v sobě našla sílu a odvahu napsat ti pravdu. Odpověď je jednoduchá: nikdy jsem ti nelhala, i když jsem se bála. Nikdy! Přeji si jen, abys věděl, že se za tebou jednou vrátím. Mám tě stále ráda a myslím na tebe. A tento dopis ti předám osobně a hned. Chci tě ještě alespoň chvíli mít u sebe. Jsi přece můj přítel, jsi má rudá krev.

Markis