Slepený dopis

Dávno ztracený, láskou olízaný Robinsone,


líbal si mě,, jazykem jsi se dotýkal mého jazyka,, moje rty se otáčely a kroutily na tvých,, sliny se na sebe lepily,, vpíjely jedna do druhé,, spodní ret vždy utkvěl o chvíli dýl na tom tvém,, jemné, něžně popraskané, rudě zlíbané,, růžové polštáře,, jedna setina našich těl,, ruce za zády,, pak jsem zmáčkla PLAY a rukou pohladila tě na spánku,, spánková kost skryta pod jemnou kůží,, čelo,, ani mastné ani krabaté od myšlenek,, oči zavřené,, řasořadí semknuto pevně k sobě a v hlavě na sto otáček proudily myšlenky zaleptané od vzrušení,, had mi omotal svoji ruku okolo pasu,, cítila jsem se tak tenká,, chtěla jsem mít pro tebe tu sametovou pokožku,, ze smetany namíchaná,, chloupky se ježily,, tiskl,, tiskl si mě k sobě,, kde je ten kapesník,, rukáv nasákl co se dá,, cítím ,, cítím to tak stále,, teplota ďábla ze mě sála,, uhranul mě,, chtěl abych se pekelně do tebe zaklekla,, stalo se, tvé tělo jsem chtěla uspokojit víc než to svoje,, už ždímám rukávníky, ,, sahám po další mikině na vysmrkání,,,


kašlal si na mě,, dávyvý kašel,, a já tak moc cítila, že mě miluješ,,, jen neumíš přemýšlet o životě nonstop jako já,, nehraješ si na člověka, co ví jak žít,, že prostě plácáš,,, děláš bábovky,, zvoníš zvoncem ještě před pohádky koncem,, jsi rozmazlený samotou,, nezodpovědností,, jak s tebou žít?? moje rýma s tvým kašlem,, nemoc,, tíha,, tupost bolesti,, vědomí,, vědomí nenaplněnosti,, pocit, že nechci nic měnit a přitom vím, že nemůžu takhle žít dál,, že čekám jen až se coca cola z plechovky vylije,, vypění mi z očí,, bude stále plná bublinek,, stále sladká,,, hnědá,, a v hlavě mi bude znít, že když ji miluješ tak přece není co řešit,,


rozesmál si mě,,, jak malé dítě,, rampouchově vysoký,, jarní,, duhový,, perlově kulatý,, zaoblený , odrážející se od tvého,, úsměv ve tvaru písmene "D", když si lehne na břicho,, a pak sladkosladší pusa,, jen tak,, ze štěstí, jedna, druhá zpět, jedna, druhá zpět, nekonečně, sem tam sem tam,, a víš co?, nemluvili jsme,, jen smích poletoval ve vzduchu,,, hráli jsme s ním ping pong,, a nehráli jsme o vítězství,, ani o prohru,, byli jsme spoluhráčí,, jedna pálka v ruce,, jeden míček,, jeden pocit, že milujeme tuhle teamovou práci,,


opustil si mě,,, ve svém chování,, vykop si mě jako penaltu, ale nemyslel si přitom na gól,,, a já chtěla být tvrdá,, hrdá,, vidět výš,, být sama sobě blíž,, znát svoji cenu,,, myslela jsem, že pochopíš, že jsem hrozná měkkota,, že stačí hodit kamenem do okna,, jen říct,, a já bych utíkala kvůli tobě na konec světa,, topila se v řece a hledala tě,, že bych přeskočila propast mezi námi,, vyšplhala po laně do nebe,, chtěla jsem hrozně málo,, stačilo by mi hrozně málo,, ztrostkotali jsme,, na jednom ostrově,, ale každý na jiným břehu,,


S jazykem na propisce tvoje Robinsonka