V hlouby mozku

V hlouby mozku nacházím spoustu věcí a přehrabuju se v nich jako vetešník.Vlastně můj mozek je takové malé vetešnictví.Snažím se vyhodit pár věcí ale jako by už na vždy do paměti zakovány byly.Jako by byly v zamknutém sklepě od kterého nemám klíč a občas se na ně zajdu přes dveře podívat.Nebudu vyrážet dveře.Nechám je tam.Však oni s postupem sklerözy zmizí,tak jako zmizel Einstein do kosmu.Občas sou ty vzpomínky tak vtíravé,že jako pan Sovák ve filmu Marečku podejte mi pero ,biju hlavou o zeď a opakuji si jvětu ,,Jak lvové bijem o mříže,jak lvové bijem o mříže,,!! .. Mozek je vetešnictví,které skrachuje až po mé smrti.Nebo vlastně ve skleroze..