moje zpověď

Co je to život? Je to láska nebo jak ho žijeme?
Je mnoho otázek na které já neznám odpověd ale co mě nejvíce vadí je to že sám nevím co přesně chci. Potkávám lidi a to hodně lidí, kteří mi vyprávějí svoje příběhy a přání. Rád o tom s nimi komunikuji a ujišťuju je, že dělají dobře. Bohužel je pravdou že někdy si nejsem vůbec jistý tím co říkám. Ta nejistota jak jsem se dozvěděl pramení z toho že si nevěřím a nemám cíl na který bych se mohl uptnout. Všichni mi říkají že jsem hodný a skromný a to taky jsem. Jenže to je moje slabina ve všem co dělám. A hlavně v tom na co nejvíce myslím jsou holky. Dalo by se říct že člověk by měl jít za svým snem a vysněnou holkou. Já jsem však, když mi to nějak nešlo a ta holka moc nejevila zájem nebo řekneme měla trochu zájem ale přesto jsem si říkal že v životě najde lepšího kluka než jsem já. Že bude hezčí, lepší, uspokojí jí ve všem co bude dělat a tak. Výkládat se to dalo všelijak. Většinou by se dalo říci že to byla skromnost a přání lidem, aby se jim v životě dařilo. Myslel jsem si, že já nejsem pro ně dost dobrej. Že mám vady které mi nedovolují pomyslet na ty holky. Že zůstanu sám a že nanejvíš najdu holku nějakou která bude mít šílenou nadváhu a tak. Nedávno mi řekl jeden přítel, který už má něco za sebou, že to není skormnost ale poraženecká osobnost. Že se vzdávám moc brzy a že se za tu skromnost shcovávám ale přitom je to jen poraženecká nálada. Po těchto slovech jsem začal nad tím vším přemýšlet. Bylo až pozoruhodné že měl pravdu. Když se podívám zpětně do své minulosti, která není vůbec nějak úchvátná a na kterou bych byl pyšný, tak docházím k názoru že to tak je. Vždy jsem dával přednost ostatním před sebou samým. Pomáhal jsem jim jak jen to šlo a i když šlo o holku o kterou jsem měl zájem. Stavil jsem zájmy ostatních nad moje vlastní. Najednou todle zjištění mi otevřelo oči. Jak já celý život pro všechny dělám něco ale pro sebe jsem nic vlastně neudělal. Kdykoliv byl problém u kamaráda nebo kamarádky honem rychle jsem přispěchal a snažil se pomoc. Ale nakonec co z toho vylezlo? Pomohl jsem někomu? Nebo mě jen využívali ti lidé? Dá se říct, když nad tím uvažuji, tak pár případů bylo takových. Že mě využili ale taky je tu pár případu kde šlo opravdu o pomoct kterou potřebovali. Jestli jsem byl úspěšný nebo ne, to já nevím. Vše todle mě asi přivedlo k psychologii abych lépe porozuměl problémům ostatních a taky abych porozuměl holkám. Samozřejmě holky jsou rády když jim muž rozumí ale k čenu je jim muž, který zná všechno teoreticky a neumí to použít v normálním životě? To už si určitě radši vezmou chlapa který to neumí skoro teoreticky ale praktciky aspon tochu.
Tak se někdy cítím. Hodně lidí mě obdivuje proto co znám ale někdy si připadám jak v bludném kruhu lží a podvodů. Tváří se že je to zajímá ale přitom si ze mě dělají srandu kterou jsi já nejsem ochoten připustit. Jsem až někdy moc naivní a důvěřivý. Důvěra samozřejmě musí být v jakémkoliv vztahu bez toho by ani ty vztahy neexistovali. Ale když se na do podívám, tak má důvěra a naivita ze mě dělají člověka, který nedokáže prohlídnout lež od pravdy a kdy si z něho lidi dělají prdel a kdy zas to myslí vážne. Spíš prdel si ze mě dělají a jen málokdo to myslí vážně. Teď hlavně narážím na holky jelikož,když za vzpomínám tak těch několik si si mnou jen hrálo Nepočítám holky ze základky ty mě brali jaký jsem byl dřív. Hráli si semnou jak kočka z myší. A to hlavně díky jejich kamarádkám, které mi řikali třeba to že má o mě zájem a tak. Ve skutečnosti mi jen dávali naději a iluze, které byly jednou velkou lží. To mi zamozřejmě hodně uškodilo v životě ale přesto jem nějak moc na holky nezanevřel. Spíš na sebe jak jem byl naivní. Teď už vím více a snažím se předcházet těmto věcem ale přesto v poseldní době se mi to nedaří. Zase se mi líbila jedna holka ale zase to tak dopadlo jak u předchozích. Jen se ze mě utahovali a dělai srandu, aby se mi vysmívali do očí a měl o čem drbat a kecat. To mě samozřejmě zas naštvalo ,jak naivní jsem byl hlupák. Někdy si říkám že bych s těma holkama měl skoncovat a být mimo to dění a jednu tobu jse mi to i dařilo. A to bylo tehdy kdy jsem řekl všem kolem mě že jsem asexuál. Bylo to hlavně z důvodu toho aby mi všichni dali pokoj co se týče všech těch všetečných otázek typ: Proč si ještě s nikým nespal nebo líbal ses aspoň s nějakou a jesli ti ho vykouřila nebo jestli nejsi homosexuál? Moc se to nezdá z prvu si říkáte že jiím na to nebudete odpovídat že je to jen vaše věc. Ale jak čas plyne a ještě více se ptají tak už je vám to otravný a tak tak si začněte vymýšlet abyste ukoji jejich zvídavost. Člověk přece nemůže za to že je od přírody zvídavý a že chce všechno vědět, protože to bylo to co nás těch několik tisíc lete pohánělo na naší cestě vývojem až k dnešní spolešnosti. Ale někdyje to to až moc na mě. Měli by si uvědomit lidi že někdy je určitá hranice a že jí mám i já. Už mi prostě vadí jak se na to všichni ptají a hlavně okolo sexu ale přitom samy skoro nic neřeknou, když se je sám zeptám. Prostě jednoduše řečeno dejte mi z těma otázkama všichni pokoj nevadí mi to od kamarádů a přátel jednou za čas ale když je každý druhý den tak už ano, to mi vadí šíleně. Přesto to nédávám na sobě znát. Ale někdy bych měl aby si uvědomili všichni kolem mě že já jsem taky osobnost a pokud jí nebudou repsektovat tak ať jdou pryč.
Ikdyž rád bych na minulost zapomněl tak nemůžu. Jsou věci na které nejsem hrdý co jsem udělal a za co se šílené stydím a někdy jsem i na sebe naštvaný proč jsem to tak udělal. Ale za tímhle vším musím udělat tlustou čáru a jít dál. Musím poděkovat v tomto směru dvou lidem kterým jsem neskonale vděčný že mě nasměrovali k otázkám a věcem které já si už konečně musel zodpovědět. Přesto rád vzpomínám na minulost ve smyslu třeba mých kamarádů a spolužáků. Co jsme zažili a tak. Jsem neskonale vděčný za jejich přítomnost v mém životě. Vím že se na ně můžu spolehnout ve všem. Přesto si připadám někdy dosti osamělý. Snažím se na lidi udělat dojem ale přitom jím nevědomky někdy i lžu abych zlepšil svůj obraz v jejich očích. Už vím teď že to byla chyba. CHCI SE TÍMTO VŠEM OMLUVIT ŽE JESLI JSEM ŘEKL NĚJAKOU LEŽ TAK MĚ TO MRZÍ A OMLOVÁM SE ZA TO!!!!!
Samozřejmě je to těžké někomu lhát ale když už jsem se přiznal tak druhou šanci bych si zasloužil. Přece jenom kdo z vás někdy nezalhal kamarádovi nebo kamarádce nebo někomu jinému? Každý si zaslouží druhou šanci. Sám to vím některým lidem jsem dal druhou šanci a pomoho to jak mě tak jim v životě.
Ale abych to trochu už ukončil tak jaký jsem byl až do teď to neovlivním. Co se stalo stalo se. Ale můžu ovlivnit to jaký budu v budoucnost a kým se stanu. Můj cíl je tedy jednoduchý nelhat lidem jen když to bude neviná lež a dosáhnout v životě lásky a všeho čeho si zamanu.
Takže touto spovědí dávám najevo všem kdo mě zanjí že už nejsem takový jaký jsem byl v minulosti ale že se i já měním a jsem jinej.
O holky se zajímám a chtěl bych mít holku. Co se týče asexualitiy, tak tam už je to za mnou. Bylo to jen chvilkové. O sex se zajímám a rád ho prožiju. Nevadí mi ani nezávazně ale musí se mi aspoň tak hoka líbit. Nejsme na nějak hubený holky ale nelíbí se m tlustý holky ale jako třeba kamárdku na pokec ano . Sám neívm proč. Ano můžu tím někoho urazit ale neurážím tím ty jež znám. Prostě se mi líbí hubený holky a tečka a rád bych si našel takovou. Může to být na normální vztah ale i jen na nezávázný vztah kdy si budem užívat.
Co se týče mých vlastností, tak rozhodně už psychologii nedělám nějaký pátek, pokud nepočítám tu obchodní co dělám na dopranví škole jako za předmět. Historie a politologie mě baví ale na filozofii jsem už nesáhl nějakou dobu a už asi nesáhnu vůbec mě nebaví. Spisovatelství ano ale nějak teď nedokážu psát. Sport, no tam jak kdy. Běhání už neprovozuju snad půl roku jelikož jsem byl na to línej. Ano půjdu si někdy teď pře jaro a léto zaběhat ale už to nebude tak časté a každé ráno kvůli tomu stávat nehodlám. Kolo na ot se těším ale taky žádná sláva. Futsal už nehraji nějak se mi tam neche.
U knih no tam teď taky nic extra něco jsem přečetl ale to víte lenost je lenost. Tecktonik jsem taky už měsíc ani nesáhl a nějak mě to omrzelo a asi to nikdy dělat nebudu rád se něco z těch triků naučím ale budu si tancovat podle sebe a poslouchat hudbu jakou chci. Učení mě taky mco nebere radši se dívám na filmy a nejen normální. A taky rád sním. Mam všelijaké představy o všem možném ale hlavně o holkách. Jak krásné by to s nimi bylo. Chodit někam ale taky to ostatní.
Děkuji všem co mě znají že si přečetli todle a aby mě lépe chápali. Jsem svůj ale mám taky některý zájmy společný jen se mi hůř realizují. Měním se a myslím že tam kam opravdu já chci.
Jméno si taky zatím měnit nebudu. Možná až po střední. Nevím, nad tím ještě popřemýšlím. Nebudu utíkat před problémama ať jsou jakékoliv.
Pokud mě odsuzujete za to všechno tak to je vaše věc. Al e pokud vám nevadí že i já se měním, budu velice rád a budu se snažit být takový jaký jsem doopravdy.