úvaha

Úvaha J.Bíč

Okrouhlolistý eroplán
Přistál na
Emancipované
Vášce, která
Měla v křídlech
Zapuštěnou
Barvu ranní rosy
A chuť sekačky
Na trávu.

Proč
Vše podléhající
Nekontrolovatelné
Slasti
Se rozplyne
Jako pápěří
Načechraných
Nočních hvězd
Ptám se já

Na tuto otázku
Zřejmě mně neodpoví
Ani ta nejelastičtější
Nejhbitější a nejrafinovanější
Rétorická buňka skryta v hrtanu a čekající na impuls
Odněkud shora, na impuls vycházející
Z chomáče závitů
Pod kopulí
Lebeční klenby schovaných.
Děkuji.