Báseň vs. úvaha

Ať už na zdejších stránkách porovnám úvahy a básně téměř od kohokoliv, básně vítězí „tipy“ s naprostou převahou. Čím by to mohlo být?

Možná je to tím, že přečíst jednu báseň zabere mnohem méně času, než se prokousat mnohdy obsáhlejší úvahou. Báseň navíc působí mnohem více esteticky a přečtení takové pěkně napsané básničky lépe uspokojí naše „jazykové“ smysly, zatímco úvaha většinou bývá spíše rozumová a teoretická, bez jakýchkoliv stylistických příkras. Kdo nehledá hlubší smysl, toho uspokojí téměř každá po stylisticky pěkné stránce napsaná báseň. Ale pokud chceme číst propracovanější úvahu, tam už většinou zapřemýšlet musíme. V básních bývá mnohem častěji vyjádřeno něco neurčitého, nekonkrétního – tudíž je mnohem snadnější se s obsahem ztotožnit, zatímco témata úvahy často bývají tak různá a specifická, že se jen málokdy stane, aby se s pisatelem ztotožnilo více čtenářů.

Dle mé vlastní zkušenosti navíc potřebu psát úvahy mají mnohdy lidé spíše odlišní, kteří svojí prací chtějí světu sdělit svůj jedinečný pohled na věc. Tady je potom ale samozřejmě velmi pravděpodobné, že před velikou masou „stáda“ tento odlišný jedinec většinou nemá moc šance uspět. Možná je to tím, že éra jedinců – skutečných velikánů, je už dávno pryč (Ježíš, Buddha, Muhamed…). Na druhou stranu, i historie mnohokrát ukázala, že někdy právě ta nejméně doceněná díla se později stala mistrovskými.

Závěr této úvahy je však takový, že.. ačkoliv mě to nepotěší, básně jsou nejspíš opravdu pro mnohé atraktivnější. Můj osobní verdikt – Básně potěší umělce a kreativně založené, úvaha je tu spíše pro ty přemýšlivé a hloubavější. Tím se ale samozřejmě nevylučuje kreativita u „úvahářů“ a hloubavost u básníků..Raději už končím, začínám se zamotávat.. Takže, gratulace básním!