Ten nejvěrnější

Když sedím u stolu,stránky steré knihy obracím,nikdo nepohladí mou ustýskanou duši.Chci na kůži cítit tvůj dech.Ale zas to nejsi ty.Je to můj přítel.To on mi na nohy dýchá.Ten ze všech nejvěrnější.Život je prý pes.Já nablízku chci jej mít.Když jsem veselá.Když tíží mně spleen.A duha z očí se vytrácí.Je v nich už jen kal.A žal.A touha.Z roztrhání cár.Už spí.Ten ze všech nejvěrnější.Ví,kdy se otočit.Kdy se přiblížit.Kdy mám strach.Kdy z lásky krach.Poslouchá a slyší.Když má,tak mlčí.Když má se za mně rvát,život položí na práh mého bytí.Aby sladší bylo moje žití.Abych nemusela rukou do popela.Cítit vůni mého těla.Nechce krásu.Jsem to jen já.Čistá.S vůní mého žití.Prosím.Zůstaň.Ty,ze všech nejvěrnější.Zůstaň mi přítelem.Duhou barev v obrazech mích snů.Rómeo.Tvé jméno.Tvou lásku.Tvou trpělivost.Tak nekonečnou,budu volat k Bohu.Jestli má mi tě vzít,Pak není ten,za koho jej mám a budu klít.Kdybys ruku měl,rád stránky bys mi obracel.Jsi můj bojovník.Já chci být tobě taky silná.Ale můj největší sval je srdce.Tobě věnované.Když raní rosou běžíš,tutéž touhu mám.Když zlý sen sníš,dekou se ze spaní odkrývám.Pochopením jsme spojeni.
Život není pes.Pes bezdůvodně nekousne.