Jenom Ležet

Ta na tý zemi, tu překročte a jděte dál, bude vás jen brzdit.
Je jedno kdo to je a co tam dělá, nad čím přemýšlí a co asi cítí.
Buď do ní kopněte a nebo ji prostě překročte a nechte bejt, ona za to a ani o to nestojí. Možná že ještě někdy se jí bude chtít a z tý země vstane, možná, ale teď to rozhodně neni.
Snad vidíte jak má neupravený vlasy, barva už jí odrůstá, ta nestojí za tu námahu. Na tý zemi tam klidně může shnít. A to oblečení, žádná známá značka- to už je přece předem mrtvá exitence, tak ji nechte ležet, neptejte se.
Už od začátku je vyvrhelem, ne? Tak teď už ji v tom nechte, nesnažte se jí z toho dostat, nestojí o vaši neupřímnost. Ona si jen tak leží, nijak vám neubližuje ani neškodí, snad jen škodí vytříbenému vkusu vašeho oka, že? Je ohyzdnou kaňkou na jinak neposkvrněný vidině ideálu.
No tak dobře, tak si třeba myslete, že si zlomila nohu, nebo vymkla kotník, že to neni nic vážnýho. Snad
si vymkla srdce, ale na tom nesejde, že jo? Ono leží, protože se jí ležet chce. Je jí vážně fuk, že to vypadá divně, jí je fuk všechno. Dejte jí volnost, nepřemejšlejte nad ní, nezatěžujte se jí. Jen jí prostě nechce ležet- odpočívat v pokoji. kašlete na ni,
to ona chce, je to jednodušší a navíc, ona už si na to zvykla, vlastně se jí to líbí.
A tak buď jí ubližte, a nebo si jí nevšímejte, žádnej soucit, žádný porozumění, už je pozdě. Ona o vás nestojí, je to vlastně vzájemný.
A tak jděte, překročte jí, zlomte nad ní, a nebo o ní hůl, řekněte amen a to stačí...