Prchavost

Stojím v minutě ticha,v setině setiny.Co je čas..
Nedutám...
Nejsem připoután k ničemu v tomto okamžiku.Tady a teď.
Jsem zastavenej v tom neustálem koloběhu,spěchu,v přehnaných touhách po něčem co brzo zmizí...
Věci kolem mě mihotaj a ženou se ke svému cili.V cíli zhasnou a znovu se rozsvítí.Tak jako jabloň opadá a znovu kvete.
Jediná krev proudí mým tělem a motorek života bije pro další vteřiny vteřin.
Nikoho neposuzuju,nic nekomentuju,je jen to co je.Nic nezbude.Vše je jen prchavé jako bublina vypuštěná z bublifuku,která brzy praskne.Proč se zaobírat prchavostí.Snaží se zachytit mého myšlení,které je ukryto kdesi nikde.
Vše pomijí tak jako předchozí výdech se ztratil bůhví kam.Kde je bůh?Já jsem bůh.Tvořím světy v iluzích ničeho.Pozoruji nádech a výdech a sleduji 6 smyslových prvků těla.Nepopisuji pocity.Co je kyselost?Jak se dá popsat?Však neznaméná to vše co jest,či není,že jedno mi je.Soucitím s tebou,se všemi a připravuji svou mysl čištěním pro tvůj prospěch.Pro prospěch světa.Nic nemá žádnou vlastnost,každý to či ono popisuje jinak.Já nepopisuju,jen žiju a ošetřuju.To co existuje.Plením co neexistuje.