V hlavě

Unavená, s fialovýma kruhama pod očima bloudím a tápám ve své hlavě, Myšlenky na mě křičí, Lítost jde ruku v ruce se mnou, Svědomí se schovalo, však se stydí za svou černotu, Láska, rozthaná na tisíc kousků, se povaluje všude kolem, všude cítím její omamnou vůni a nad zbytky lásky poletují zmatení motýlci, neví, kde je teď jejich místo. Smutek se ďábelsky usmívá, ví, že má zase navrch. Radost se chová sobecky, její milenec Úsměv se nesměle krčí za její ošemetnou sukní, ona si žárlivě ho brání. Vášeň mě opaří svou lstivostí, obejme mě a mě zůstanou jen modřiny na zápěstí a fialovočervené skvrnky na krku, připomínajíc chvíle, kdy zvíře ovládlo mé tělo...

V hlavě je tma. Už mlčí. Ale příjdou zase, vím to...