Milivat

Dívat se mu do očí, cítit ho, držet ho a pevně tisknout, dotýkat se ho.. Cítit jeho srdce, ruce a polibek.. .. Pozorovat jeho nádherný úsměv, lesknoucí se oči a hladit jeho tvář.. Rukou sjet přes záda až k jeho vlasům a pousmát se.. Vědět že v daný moment je jen můj a já jeho..vědět že jste v reálném světě.. Láska?
Poslouchám hru piana, přemýšlím o minulosti, vzpomínám. Proč vždycky když hraje klavír? Proč je jen on v mojí mysli? Láska.. Stará láska nerezavý, to možná, ale lidé se mění. Jejich touhy a potřeby jsou jiné. On sám mě změnil. Jaká jsem byla? Necitlivá děvka.. Kolika klukům jsem to vlastně zlomila srdce? Kolik kluků že jsem to měla? Kvůli klukovi na kterého nemůžu přestat myslet, na kluka, kterého když jsem pořádně poznala, tak jsem vlastně už nikoho jiného nechtěla, na kluka, jehož i třeba gesto stačí k zachvění celého těla. Sakra, vždyť tohle je normální kluk a co z něj dělají moje city?
Je to úžasnej člověk, ale stejně jsem udělala pár chyb, proč? Věřila jsem na jakousi rovnici, že pár úletů se vyrovná lásce? Ach, kéž by. Proč si člověk uvědomí co má až když to ztratí? Pamatuji si ten den, ano oboum by nám menší pauza neuškodila, ale už když jsem ti jí navrhovala, v tu chvíli mi začalo cosi říkat že dělám chybu, v tu chvíli mi došlo že jsi prostě část mého života. Už v tu dobu jsem chtěla být zas u tebe a líbat tě. A i kdybych za pár let našla někoho jiného, skvělého, milého, vtipného a bůh ví ještě co, nikdy mi nikdo nezaplní to prázdné místo v mém srdci. Nevim, proč tohle vlastně píšu? Chtěla bych sem vypsat všechny moje pocity, myšlenky, vzpomínky, ale tak to snad ani nejde, jakmile na tebe pomyslim tak se mi všechny myšlenky tak rozběhnou..