Co bych měl?

Kolikrát jsem něco zkazil, kolikrát jsem něco nedodělal, kolikrát jsem něco přehnal, kolikrát jsem něco protahoval zbytečně dlouho? Mockrát, musím si odpovědět. A zároveň se sám sebe musím ptát, kolikrát sem něco něco a něco. Sejde na tom? Kdo ví, třeba nám tyto otázky pomáhají si ujasňovat jací jsme a jací chceme být nebo žeby jací jsme byli? kdo ví, ale co je potom důležité? Myslím, že láska. Ale není důležitá i válka? Možná, ale co je důležitější?
Žeby morálka? Ale co morálka, bible neboli desatero by to mělo být nebo ne? Kdo ví? Nikdo. Nikdo? Možná víme všichni. Ale pokud všichni "všechno" víme, tak proč pořád bojujeme a děláme tolik na první pohled zbytečných věcí? Možná právě proto, abychom si začali zase myslet, že máme, co objevovat, a když už začneme, tak se dost často stává, že zapomeneme, proč jsme to začali dělat a potom velice snadně uvěříme tomu, že vlastně nic nevíme. Nebo nám to někdo rád vysvětlí, že vlastně nejsme, tak chytří jak si o sobě myslíme. No a takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Pořád samé otázky. Tím jsem došel k názoru, že bych neměl přemýšlet nad tím, co jsem zpackal, nestihl nebo nedodělal, ale spíše nad tím, co jsem dokázal nebo dokážu ;)