První poznámka

Přeskakovala dlaždice jako hvězdy v okolním rudnoucím vesmíru předměstí.
Slunce dodává sílu jako první kafe. Zalepené oči duchů nesouhlasily. Jí to bylo stejně jedno.
Hladila rohy křižovatek a kdyby mohla bývalaby zavřela pohled a létala díky algoritmů.
Třebaže to přišlo vtipné jen ji. Matiku nikdo z tohoto úlu nevyučoval.
Odhrnula závěs bzukotu sluchátky. Nový rozměr přetočil lavinu času, usadil tělo
na ratanové houpací křeslo a uvařil výtečný pu-erh.
Další příběh odloupal šedou omítkovou kůru deset krát deset centimetrů čtverečních.
Psala. A tak si pamatovala zničené sny za bledým oparem spánku od 26. května.