Otevřít se životu

Otevírám se každý den. Životu lidského ducha a existenci toho všeho. Každý den, se se srdcem na dlani odevzdávám existenci a Bohu a věřím, že jako naděje i láska, mě existence s Bohem a všemi dalšími entitami pojme za své. Jedině tak si omluvím svou vášnivost a odevzdanost pro život v existenci, autenticitě, originalitě a především nezastíraně a nepředstírané zbožnosti.

Jedině tak, že každý den otevřu fortnu vydám ze sebe existující teď a tady, mohu se vydat pro Boha, který také je. Je a je tu, uvnitř a vně, vždy s námi. Boha, který je nám všem existujícím láskou, ale i nadějí a vírou. Kde se ukazují stíny a tmavá místa, tam kde se srdce cítí opuštěné a vykázané z ráje, Bůh vidí že tomu tak není správně. A proto naše víra a naděje směřuje k němu, jeho lásce a otevřenosti pro existenci. Jestli se jedná o autentický prožitek života, je otázka velmi komplikovaná. Ale přesto může být zodpověditelná, když zohledníme, že může být hrou, opakovatelnou mysteriozitou zážitku, kdy na tmavém fleku září světlo cesty a vědění, že to co děláme, jakožto existence, je tím co dělat můžeme a můžeme dělat maximálně.

Otevřít se vlastní existenci je jako uslyšet laskavá slova našeho otce, ale i Boha, toho který nás netečně nabádá k vyslechnutí. Je to otevření se, kontakt, komunikace a vztah s něčím bezprostředně vlastním. Je to jako cítit se opuštěný v milované rodině. Tak žije většina lidí, kteří nevěří na lásku, která sice není vyslovená, ale je.

Malé děti, když existují, utvrzují se, zda-li je tomu tak, jak tomu je. Ale pro dospělé je postačující, když ví, že pečující otec je, a může k němu v existenci přistoupit. Bůh vidí a ví. Říkat, že žiji autentický život je možno, když si řeknu že vím o někom, kdo mě miluje a ví o mě. Tedy že ví že jsem, existuji, má mě ve zřeteli a nezapomíná na mě a druhak, že o mě ví. Nemusí mě znát osobně, ale vědět že já nějak jsem.

A proto existovat znamená radovat se, že jsme milováni, že nejsme zapomenuti, nejsme na fleku stínu a jsme v paprsku přesahující lásky a Boží přízně. A především, znamená se radovat se z toho, že se vydáváme a otevíráme životu...

A.n.d.y.