Korektní?

DISCLAIMER: Nejsem členem žádné politické strany ani radikálního ideového hnutí, zkrátka apolitický a už vůbec ne frikulín (pozn.: vzniklo z výslovnosti slov free, cool a in, tak často používaných dnešními náctiletými. Není mým výtvorem, pochází z jednoho nejmenovaného webu. Odmítám také označení teenager, když existuje použitelný český ekvivalent.). Je mi jasné, že ohlasy nebudou jen pozitivní, ale taková je realita.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Obsahuje osobní názory autora. Pokud se to někomu nelíbí, nechť to nečte, není mu to vnucováno.

O čemže to melu? Jak si dovoluji ignorovat mediální masáže? Jak je možné, že nevím, kolik operací prodělala Natálie Siváková? Jak si dovoluji připouštět, že lidé všech odstínů pleti (tedy nejen toho světlého) kradou? Jak je možné, že si dovoluji nemilovat výdobytky ESSR (pardon, EU) jako biopaliva nebo fotovoltaické elektrárny na úrodné zemědělské půdě? Jak si dovoluji odmítat módní trendy? Jak je možné, že neuznávám ochlastu Havla, sebestředného kleptomana Klause a jiné "výkvěty" naší společnosti?

Jak je možné, že v povídkách nemám buz, pardon odlišně sexuálně orientované jedince, černochy, asiaty a jiné menšiny místo udatných králů (kteří jsou, viděni průměrnou optikou, neplatní, protože mají světlou pleť, dlouhé negelované vlasy, nepadající kalhoty, heterosexuální orientaci a já nevím co všechno ještě), fungujících monokulturních společností (multikulturalismus je přece nezbytný, že?), kde se zachází se všemi stejně (tedy ano, bez ohledu na barvu kůže, délku vlasů, původ nebo umístění pohlavních orgánů) a kde je možné, aby se oběť nepřijatelného činu (loupež, krádež, vražda) aktivně bránila? Jak je možné, že si obyvatelstvo oněch fiktivních zemí nenechá kálet na hlavu a původce bezpráví ztrestá? Jak je možné, že se mi výše uvedené, diktátem korektnosti vyžadované typy lidí hodí jako postavy do díla asi stejně jako do Midsomeru? Jak je možné, že princ poté, co mu někdo brutálně zavraždí otce - krále zvedne meč (či jinou zbraň) a učiní spravedlnosti zadost, místo aby běžel do nejbližšího baru vyplakat se na ramínko svému příteli "Božínku, to je hrůza! Nechceš půjčit můj kondicionér?".

Jak? Naprosto jednoduše. Píšu o tom, o čem chci. Pokud chci psát o statečných vesničanech z hor někde u polárního kruhu, budu o nich psát aniž bych do toho uměle přimíchával obyvatele zcela odlišných zeměpisných šířek nebo vesničanům, kteří jsou technologicky až u ručního kovářského měchu, cpal na pole místo užitečných plodin solární panely a na hlavu polymerní čepice s rovným kšiltem.

Proč? Protože se to tam prostě nehodí. Protože to tam prostě nemá co dělat. Až se bude děj odehrávat někde u rovníku, je jasné, že domorodci budou mít poněkud jiné zbarvení. Ale dokud se děj odehrává někde, kde se negři (nebrat osobně, výraz je použit pro zkrácení textu) či jiná etnika nikdy v historii nevyskytovali, nehodlám je tam uměle cpát.

Ohlas na ohlasy jednoho mého výtvoru. Jak je možné, že Zarja není černoška, že střelci jsou muži a Scipio není homosexuál? Jak je možné, že na palubě při útoku neklečí na zemi s ručníkem na hlavě a nemlátí o zem? Jak je možné, že Akelii vytvořil Ajkel a ne nějaká přímořská lidská bojovnice za právo hrdlořezů na vycházky z vězení? Protože to tak prostě je. Nepíšu proto, abych vyhověl společenským tendencím. Píšu proto, že mě to baví. Píšu pro sebe.

Předchozí odstavce nemají uměleckou hodnotu ani styl, je to pouhý výlev mé mysli. Tak a teď mě můžete kamenovat. :D