Cesta draka..

Já nechci změnit realitu, chci v ní jenom umět chodit. Stejně tak jako mohutný tajemný drak chci zpřetrhat všechny svazující sítě a žít v drsné špíně a prachu, aniž by to nějak přerušilo moje bytí či jen na chvíly podlomilo moji sílu.. Chci v nebesích budit respekt a zároveň v nich být ostražitý, protože nevím, co krásné, někdy dechberoucí mraky ukrývají. Chci před Vámi tišše a klidně sedět opodál a koukat na Vás mým klidným, průzračným a přesto nesmírně hlubokým okem, do kterého když se zahledíte.. poznáte mne.. a poznáte i můj klid.. tak to chci a tak to má být. Kdykoliv mne budete nudit, pozvednu se, roztáhnu křídla a s rachotem vzvlítnu do nepolapitelných nebes, proletím se po vší té kráse a to ve Vás zanechá krásnou jizvu.. každý můj vzlet zastaví čas.. a tak chci žít, než vzlétnu naposledy, ovšem tentokrát tišše a bez Vašeho povšimnutí.. a až zjistíte, že jsem pryč, dojde Vám, že jsem celou dobu byl na blízku.. Ti co si to uvědomí, jednou vzlétnou také..

Uvědomíte si..

Uvědomíte si, že i přes má burácející křídla a mocné silné tlapy ve mě plál ledový klid a mír.. to si se štěstím doufám uvědomíte.. a za těmi přijde ta krásná malá víla která byla i kdysi mou nejlepší přítelkyní.. zvláštní a přesto důležité stvoření nesoucí smysl který nikdy nepochopíte.. Ta víla Vás bude se strachem varovat, jak by zněl můj nelítostný řev, jak by mé nekontrolované tlapy proměnily tenhle svět v prach a jak by každý úder mého srdce zabil všechny mé nepřátele.. kdyby mě neokouzlila svojí krásou.. svím jemným myšlením a přesto všepřesahující inteligencí.. a nerozplakala by mne.. a já nerozevřel dlaň a neukryl jí v ní.. přísahám, že v té chvíly bych pro jeji ochranu zkolil armádu drakobijců.. kdyby zvnitřku mé dlaně nešeptala.. v tu chvíly sem objevil krásu sebe, její.. a krásu světa.. ta víla bylo mé chybějící já.. tu vílu má v sobě každý.. a její reálná kopie možná běhá i někde po světe.. drak má svojí vílu, stejně jako tygr má svého mravence.. ten opak jenž mu chybí a který někde i po tomnto světě chodí,nebo létá či se plazí. Jsem hrdý na to, že jsem drak.. leč je to jenom cesta draka.. jsem hrdý i na toho draka kterým jsem.. leč jsem jen světlo uvnitř jej-na cestě draka.. víla je mým myšlením a smyslným poutem.. jsem svázán duchem.. potřebujíc tělo.. a mysl.. uvědomíte si, že některé věci jsou nezbytné.. stejně jako ten paradox, který nám dává svobodu.. svazující svobodu.. tu po které toužím. L