Dopis Platónovi

Velevážený pane Platóne,
asi jste docela překvapený, že dostáváte dopis z budoucnosti. Je to těžko uvěřitelné, ale jak vidíte, je to tak. Můžete se nad tím zamyslet.

Chtěl jsem Vám napsat, že ačkoli je naše doba docela vzdálená a jistým způsobem dost odlišná od té Vaší, tak Vaše geniální myšlenky zůstávají pořád aktuální a zajímavé, zvláště pro mne.
Nejvíce mne zaujala Vaše teorie idejí, podle níž uvažujete jakýsi vyšší svět věčných idejí, který je nadřazený tomuto hmotnému světu a hmotné objekty jsou vlastně nedokonalým obrazem myšlenek. Dále říkáte, že lidská duše právě pochází z tohoto ideálního světa, a čili existuje už před narozením člověka (nebo respektive jeho hmotného těla, do kterého „vejde“). Chápu to tak, že duše existuje v ideálním světě jako neměnná a možná i všeobsažná myšlenka. Ale když „vejde“ do hmotného těla, opustí ideální svět a je, jak vy říkáte, uvězněna v těle. A zde se rozvzpomíná na věčné ideje (tj. přemýšlí, ten všeobsažný stav, ale nemůže ho takto dokonale dosáhnout. K tomu bych se mohl přiklánět, i když některým Vašim myšlenkám plně nerozumím, mám určité „zkušenosti“, které bych si mohl takto vysvětlit.

Samozřejmě, že během svého života různě přemýšlím, získávám různé poznatky o světě kolem, o sobě, a vůbec. Ale přeci si říkám, že toto mé myšlení je jaksi nedokonalé. Třeba s tím, že když o něčem přemýšlím, něco vymyslím, získám nějaký poznatek, ale u toho to jakoby končí. Stává se poté docela často, že nevím, o čem mám dále přemýšlet, jestli třeba dále rozvíjet ten původní poznatek nebo se zamyslet nad něčím jiným (anebo případně nemyslet vůbec). A tato nejistota s tím spojená mně mnohdy znepokojuje. Je to asi tím, že myšlení v tomto světě není neměnná hodnota, ale proces. Proces, který má začátek a konec. A proto si myslím, že ve světě idejí, které jsou neměnné, je duše všeobsažná a to je to absolutně dokonalé poznání, kterého my za pozemského života nejspíše nedosáhneme. Vlastně si to ani nedokážeme představit.

Jestli Vás něčím tento můj dopis zaujal, klidně mně o něm napište. S radostí budu očekávat Vaše připomínky a názory. Myslím, že to ve Vašem odkazu najdu.

Váš oddaný „Foton“

P.S.
Je celkem pozoruhodné si uvědomit si, že lidská duše, která je takto omezená, si přesto dokáže uvědomit, že je omezená a že v „jistých dobách“ omezená nebyla (nebo nemusela být).