Vlákna nového kabátku
Vlákna nového kabátku
sladkého medu plnou číš
mám Tě ráda řeko, víš?
Má stálá lásko v modrém snění
kam cesta vedla kroky Tvé?
Každým dnem se všechno mění
ze slz štěstí úsměvné
odplulo s vlnou přepychu
zpívám si sama potichu
snad najdu cestu zpět
snad začnu rozumět
-klapkám
v nich znovu spatřím svět
-pohádek.
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Svět pohádek je stále kolem nás.
Třeba pod polštářem ...
Kde si odkládám svůj snář.
Třeba na ledničce ...
Plné pohledů.
Třeba za oknem ...
V zahradě, kterou krásnou máš.
A k večeru, až zklidnění se blíží ..
Tou pohádkou ... žije duše.
Tou pohádku ... bije srdce.
Tou pohádkou ... jsou řádky, co zde máš.
Tou pohádkou jsou i střípky, co posbíráš.
Co víc chcem ...
Kam jdem ...
Když občas ... se sebe ptáš.
20.05.2022 18:22:12 | Fialový metal
Kam jdem, co chcem, to ví jen každý z nás, já nikam nespěchám, uvnitř klid a svou pohádku mám:-)). Děkuji za krásnou básničku:-)
27.06.2022 13:27:56 | CULIKATÁ
Děkuji moc, moc krásný komentář básničkou :-). St Tobě:-)
31.05.2022 10:29:33 | CULIKATÁ
Kdepak pralinky ...
Kdepak jen med ...
Vracím se číst ...
Kochat se ...
Právě teď.
26.06.2022 20:52:22 | Fialový metal