Anotace: Původně jsem to sem nechtěl dát, ale po Posledním zamyšlení je to trochu méně prudérní...tak jsem si řekl, že to sem dám.
Veru, to isté pozorujem aj u nás! A je mi z toho zle... a ako natom budú naše deti? To je už vážne hrôza!
10.03.2008 11:36:00 | Sarazin Faestred
Jo, to znám, mám to ve třídě každý den. Je to děs, poslouchat každý den takovéhle hovadiny. Jsem ve třídě za podivínku a mám-li být upřímná, je to celkem dobře, protože potom nevyžadují, abych se účastnila soutěží typu "Kdo má menší zadek", "Kdo má větší poprsí" a tak dále, a tak dále. Být dnes puberťák, to je za trest.
25.08.2007 23:06:00 | Broke-n
Musela sem se smát. Hrozně smát, a dát ti za pravdu.
Bohužel taky občas narážim na podobný lidi, a zůstává mi rozum stát. Jako taky napříkad v tramvaji, bylo asi tak 33°C, já měla snadály a sukni, tílko, zemdleně sem stála mezi ostatními upocenými lidmi a vedle mě se houpal na tyči jakýsi hoper, ohromné tenisky, rozkrok džín u kolen, mikina o pět čísel větší, a říkal nějaké své kamarádce(neviděla jsem ji, řes tu jeho mega mikinu) "no doprdele tady je horko," a dodal ještě pár výstižných výrazů, které mě v tu chvíli sice napadaly taky, ale asi bych je neřekla v tramvaji plné lidí. S těmito slovy si začal natřásat mikinu, a já po jeho asi dalších třech poznámkách procedila mezi zuby, aby si tu mikinu teda sundal, když je mu horko... (a tím neupruzoval ostatní). Rozesmálo ho to. Mno.
Četla jsem v jednom čaospise, že mládeš se sama delí do několika skupin. Šamponi, diskofilové, rockeři, no, myslim že snad hopeři a ještě jedna, a pak nevyhranění.
DOst neuměle popsali, co každá ta skupina dělá a jak se chová, a pak se dostali k nevyhraněným, kam sem si myslela, žeaptřím i já. Popsali je jako nudný, co jen čtou, nemaj moc kamarádů, izolujou se od společnosti a...
To mě trochu zarazilo, jak nás může vidět starší generace takhle? Buď nagelovaný frájové, který dbaj na značku, nebo nagelovaný frájové, kterým o značku nejde, nebo parta holek a kluků, co choděj po hospodách, nosej poskobovaný náramky, nebo pak skejťáci a nebo prostě ti, co sou nudní, neuměj se bavit a konec.
Prostě jsem se nezařadila ani mezi jednu tu skupinu, tak si řikám, že asi nejsem dnešní mládež. Ono to samo o sobě neni tak špatný:)
Stejně jako ty se sice stýkám s lidma ze základky, ale většinou si s nima už nemám co říct.
Na nějaký oslavě narozenin si sedli kluci i holky a debata se vedla kolem sexu. Seděla sem se svým kamarádem a sledovala... a když se mě pak mezi námi děvčaty zeptaly mé bývalé kamarádky: a ty si pořád panna? Copak na tom záleží???
Vždycky se najde někdo, kdo proti mýmu spůsobu života je. Občas jdu do hospody a vrátím se klidně i ve tři, občas si zajdu do čajovny na shishu a na čaj, občas si zapálím doutníka s přáteli a občas zajdu do divadla ve společenském oděvu, někdy zase jdu na ples a tančím jak divá, byly časy, kdy jsem i trsala na diskotéce, mno.. ty jsou pryč. DOst času trávím nad knihama a psaním povídek, fascinují mě dřevárny i historický šerm.
Nemám nic proti skoro žádné podobné "skupině", vím, že předudky by se člověk neměl řídit, i když to někdy nejde.
Jo, nic není černobílý, ale něco černý je a toho bílýho je dost pomálu.
19.11.2006 11:50:00 | Sirael
Jo docela dobrý akorát mi příjde, že soudíš dnešní mladě lidi(většinu)příliš kriticky. Já sama kouřím občas se napiju a občas si zahulím trávu ale to ještě neznamená že mám v hlavě úplně vymeteno a přemejšlím jen nad tím jak¨udělat maturu přemíšlím nad spoustou dalších věcí a taky dělám spoustu dalších věcí ted v jedné mé básni( víceméně) mi někdo vykl že nic není černé a bílé dobré a špatné vždycky je něco mezi. A tak je to i s mladými lidmi mezi které stále patřm a ty také.
31.07.2006 20:08:00 | anduine
Hezká úvaha, až na ta sprostá slova:-)))) Ale to se dá tolerovat! No, ani se nedivím, že těch sprostých, hloupých a namyšlených je většina. OStatně, kdy v historii tomu tak nebylo? Těch, kdo touží po moci, penězích a bezuzdné svobodě drog a alkoholu, je vždycky většina.
Otázkou je, co s tím můžeme udělat my! Máme to tak nechat? Nezajímat se o to? Jenže když to tak udělá každý, kam svět dospěje?
Myslím, že úkolem těch, kdo žijí dobře, je, aby vlastním jednáním dávali příklad ostatním. To znamená dodržovat hodnotná pravidla lásky, odpuštění a přátelství a doufat, že tím přivedeme ostatní, kteří tak nesmýšlejí, k zamyšlení nad vlastním životem a k nějaké změně.
S požehnáním
29.07.2006 09:58:00 | Hippy