Úvod k drakům

Slovo drak je v dnešní době tolikavýznymové a relativní jako my sami. Může to být například dětská hračka na provátku a nebo tvor, živá bytost. Tyto bytosti nejsou moc jednotné a jsou zcela rozdílné v podobách a to dělá pravě toto slovo tak velkým. Ale berme to popořádku a rozdělme na dvě skutečnosti-draky na naší rovinně bytí(fyzické) a na duchovní(astrální) rovinně. Ti fyzití mohou vypadat skoro jakkoli: Mají křídla, nemají křídla, nemají nohy a zase mají nohy, dvě, tři, čtyři, šest, stonožka... A samozřejmě když o nějakou nohu přijdou tak taky jinej počet. Jejich tělo(majíli tělo) je pokrytu jemnou kůží, různými šupinami, peřím, srstí, slizem, vlastně čímkoli. Třeba taky nemají oči, mají pár očí, několik párů očí... jejich zbraní jsou drápy, tesáky, ostny, bodce, kyjovité konce ocasu, jed, oheď, led, voda, energie... V některých věcech se však vytšinou schodují- jsou ukázkou elegance, nebezpečnosti, nespoutanosti, síly, moci... Jsou pronás hrůznými symboli,, nočními můrami, pro někoho jsou ale rájem, pocitem bezpečí, útěkem od reality, problémů. Jsou tvory, kteří cítí lásku, nenávist, smutek, radost, dokáží pochopiot smrt, vnímají plně nový život a nepodceňují ten starý.

Tohle vše platí i pro ty draky, kteří jsou na vyšší sféře. Jenže tam užo jejich existenci nemůžeme pochybovat. a i kdyby někdo o nich pochyboval ajako o nich samotných, tak má stejně smůlu- počítají se i draci v našich duších. jsou stejně plnohodnotní, silní a charakterní jako všichni ostatní. V duchovní sféře jsou draci jakými si průvodci. každý si ho může najít a nechat se jím vést, věštit pomocí něj budoucnost, vzpomínat na minulost a prožívat přítomnost.

Ale aby jsme si to ujasnili, když se řekne drak, tak se většinou v hlavě zobrazí štíhlý tvor, překypující elegancí. Je pokryt aspoň řadou šupin. k tělu má složena nádherně rostlá křídla srostlá pružnou blanou. Jejich hlava je jako nástroj smrti. Zdobí ji nádherné dlohé rohy a množství ostnů. Oči lesknoucí se jako krůpěje rosym však mnohem větší, plné života a moudrosti. Krk klenut ladněji jak šíj samotné labutě s hrudí silnou a nezdolnou vníž bije čisté srdce. Tlapy štíhlé, leč silné se spáry ostrými jakl čepele dýk smrtelných. Tělo krátké a ohebné, jak hadí se skvoucí a ocas dlouhý a svižný jako drak samotný. To on sám, pán nebes, ohňů všech, země pod námi a vody nás živící...