Čas

Co je pro vás chvíle? Co okamžik? Co dlouho?
Lidé berou čas velmi relativně. Všechny ženy jsou v koupelně „chvíli“, která mužům připadá jako „věčnost“. Trochu zvláštní, ne? Čím to je, že když se někoho zeptáte, co je pro něj chvíle, nedokáže přesně odpovědět?
Pokusil bych se tyto pojmy trochu definovat, přirovnat k událostem, abych vám přiblížil, jak to vidím já.

CHVÍLE: Chvíle je pro mě doba, která uplyne mezi dvěma reklamními bloky na Nově. Všimli jste si, ne? Za chvíli uvidíte skvělý giga-film Jak jsem šel pro cukr… Tohle je obecná chvíle. A má osobní chvíle, to je doba, kterou strávím s dívkou, kterou miluji… ať je to jakkoli dlouho.

OKAMŽIK: Opět televize Nova :-D… tudíž jeden její reklamní blok… Jako mě to vždycky rozesměje, jak oni definovali chvíli a okamžik… Můj okamžik, to je doba, po kterou se mi zastaví srdce, když slyším mou lásku, jak se směje. Její smích je nádherný. Chtěl bych si ho vychutnávat věčně.

Tím se dostávám k dalšímu pojmu, VĚČNOST: Věčnost, to je… že by zase Nova? Ne, to asi ne. Netvrdím, že tam se nedají najít příklady (třeba doba mezi dvěma díly Ztracených – jsem zarytý fanda tohohle seriálu… taky přemýšlíte, jak se tam sakra dostal ten lední medvěd? A co je to ta velká běsnící potvora?)… Ale televizi tady rozpitvávat nebudu. Takže věčnost… Věčnost, to je doba, která uplyne, než si lidé uvědomí, že největší zlo jsou sami pro sebe. A má osobní věčnost, to je čas, kdy nejsem se svou milou.

A nakonec takové obecné DLOUHO… Tak dlouho, to je třeba 1 vyučovací hodina :-D… Mé osobní dlouho je… je doba, která uplyne, než si troufnu říct dívce mých snů, že ji miluju…