2x "In"

Především bych se Vás, milý čtenáři, rád úvodem zeptal, už jste někdy vnímali něco jako intuici, nebo indukci? Já ještě jsem intuici ani indukci neviděl, avšak jí vnímám. Např. kolikrát se mi stává, že když jdu lesem vnímám že by mě mohlo hrozit nebezpečí napadení divočákem, nebo kýmkoli jiným a proto, pokud možno chodím co možná nejrychleji a vyhýbám se místům, kde se tyto útočníci vyskytují. Ne že bych si vytyčil trasu, nicméně některá místa jsou jako stvořená pro náhodné potkání s nečekaným hostem. To samé, když jsem doma na delší dobu sám, např na den, dva, tři, večer vždy zamknu dveře a před spaním je ještě zkontroluji, i když vím a jsem si 101% jist že jsou zamčené. Je to taková intuice, taková jistota,fakt. To samé když jsem zahloubaný do své práce, například úvahy, psaní, diskuse s lidmi nebo jiné myšlenkové procesy, po chvilce se vždy ohlédnu, i když se nedomnívám že bych byl někým sledován, nicméně jest to tak. Jde o intuici, která prostě duši velí, z důvdou nějakých pravd, učinit některé výše popsané povely. Asi jsme si tyto intuitivní pocity jaksi již od narození uvykli a patrně se jich nezbavíme. To ovšem neznamená, že tyto dva pojmy neexistují i přesto že jsou "neviditelné". Nemusíme přeci něco vidět, abychom mohli tvrdit, že tyto pojmy existují. Intuice je něco, co lidské oči ani jiné smysly vnímat nedokážou, intuice jest osvícena pouze duši. Oči uvádím záměrně, neboť jsou u člověka jedním z nejvyvinutějších smyslů. Duše vnímat intuici umí. Lze říci, jako definici, že intuice jest to, na co se není potřeba ptát otázkou "Co to jest?", nýbrž jde o obecnou věc, informaci, pravdu, která je zřejmá a nepotřebuje osvětlení. Ovšem premisy, tedy pravdy, jsou nedokazatelné, což je i pro mě velmi choulostivé, neboť jak dokázat pravdu, když to nejde? Intuice by mohla být například nějaká nepředvídaná myšlenka, nebo nějaký neočekávaný postup, nebo i jakési "vnitřní pnutí duše", způsobené nevjemovými vnějšími a vnitřními podněty a pocity, které si rozumem vysvětlit nedokážeme. Naproti tomu jest postaven do rozboru pojem indukce. Pojem indukce je tak, jak uvažuji já, něco z čehož se pro konkrétní úlohy a logické operace usuzuje obecné, tedy zejména nějaké závěry a výsledky. Například jestliže empirií vyšetřujeme dva podobné podněty, výsledkem těchto vstupů (premisy) jest právě ona indukce, tedy jakýsi reversní postup od dedukce, kde z několika premis uvažujeme na konkrétní případ. V logice, a to ať filosofické, matematické, či metafyzické je důležité, aby premisy, tedy tyto vstupy byly pravdivé a nejednalo se pouze o konstatování faktu. Tedy to, že řeknu že jsem člověk ještě neznamená že uvažuji. Uvažování asi vzniká tím, že se chceme dobrat nějakého, logického závěru, tedy vyústění dvou,případně více premis, nejčastěji však dvou. V této úvaze, kterou ještě rozpracuji, jsem chtěl ukázat, jak je nutná a důležitá logika, a to nejen u přírodních předmětů, jakými je fysika (tuto já osobně nenazývám fysikou, nýbrž metafysikou, neboť to jest výstižnější termín, nicméně...), matematika, a další obory. Všude se objevuje ona záhadná logika, moderátory a operátory, a další pojmy, avšak pro základní potřeby této úvahy Vám hojně rozbor těchto pojmů postačí. Víte, v životě je podle mého důležité mít logiku a používat myšlení, abychom se jaksi "hýbali" a nebyli na místě,neboť od toho máme v mozku šedou kůru, do které se ukládají veškeré tyto znalosti. To s čím se denně setkáváme se musí zákonitě někde načerpat a někde aplikovat a tím i dostávat hlouběji do oné kůry mozkové. To co intuice dostává jako podnět mi nezpracováváme a nijak nevyhodnocejeme, neboť toto není podnět pro rozbor, je to pravda, fakt. Nicméně to co vyhodnocujeme, jsou různé druhy smyslových podnětů, vnitřních pudů a jiných druhů napadení naší duše, které jsou pro vyhodnocecní nezbytné. Nechi pustit ke slovu závěr, avšak už závěr bude, a proto se Vás zeptám ještě jednou, vnímáte tedy intuici a indukci? Pokud ne, snad někdy v budoucnu se pokusím uvést další duševní záležitosti, které toto psyché, alias duše s sebou nese.